Hrob v horách (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 9, 2024

Michael Hjorth, Hans Rosenfeldt. Kompletní audiokniha.

Čte Aleš Procházka.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook v roce 2024 (1 CD MP3, celková délka 17 hod. 25 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Půltucet mrtvol nalezený v horách uprostřed Švédska nedá policii ani vrahovi spát…

Respektovaný policejní psycholog Sebastian Bergman se ještě zotavuje z ran, které mu uštědřil psychopatický sériový vrah Edward Hinde, a přesto už opět zvládá dostát pověsti vyhlášeného sukničkáře. Jenže doma ho dusí Ellinor, jež mu byla v těžkých chvílích vítanou oporou, zato teď ho stoupajícími nároky začíná pěkně vytáčet. Naštěstí je tu nový případ – a kvůli němu byl Torkelův tým nucen vyměnit Stockholm za lesy hornatého Jämtlandu nedaleko norských hranic, kde turisté náhodou objevili šest pohřbených těl, viditelně usmrcených střelnou zbraní. Sebastianovi to dává příležitost strávit víc času s Vanjou, která pořád netuší, že je jejím biologickým otcem – jinak by možná přehodnotila zájem o místo v tříletém výukovém programu americké FBI, zaměřeném na profilování pachatele. Blížící se odjezd zkušené kriminalistky trápí Sebastiana i jejího šéfa, a proto je k vyšetřování přizvána také mladá posila Jennifer, čerstvá absolventka základního policejního výcviku. Čeká je rozkrývání spletité mozaiky, do níž některé dílky zdánlivě vůbec nepasují. Nejasná je třeba spojitost celého případu se zmizením dvou afghánských přistěhovalců.

Třetí díl populární krimisérie se Sebastianem Bergmanem, na slovo vzatým znalcem lidských duší – a zavilých zločineckých mozků obzvlášť. (anotace)

Lit.: Růžičková, Iva: Série o Sebastanu Bergmanovi dává to nejlepší z tradice severské krimi. In web Naposlech.cz, 5. 9. 2024 (recenze). – Cit.: Trojicí temných navazujících krimi potěšilo vydavatelství OneHotBook milovníky a znalce severské současné literární scény. Po loňské audioknize Temná tajemství a na jaře vydaném Učedníkovi vyšla rovněž letos novinka Hrob v horách. „Na svědomí“ je mají autoři Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt. Zatímco v prvním případě nasloucháme vyprávění o vraždě posmrtně zohaveného teenagera, v druhém se vyskytují sériové vraždy jako podle návodu a v třetím sledujeme vyšetřování po letech objevených mrtvých těl. V sérii se společným jmenovatelem v podobě hlavní postavy Sebastiana Bergmana si tak nemáme čas na nic zvykat.

Psychologická drobnokresba jednotlivých zúčastněných zpravidla obohacuje kriminální zápletku. Autoři Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt proto rozebírají děj svých knih vždy z hlediska několika postav, takže jde o mozaiku sestavenou z různých směrů. Jak se vyjádřil Aleš Procházka na besedě s dalšími tvůrci a interprety na téma severské krimi na letošním festivalu Svět knihy, právě to je na jejich románech pro něj jako narátora výzvou. Musí totiž hlasově ztvárnit nejen množství postav, ale i to, jak tyto postavy vnímají citace ostatních.

Prozatím třídílná série je postavena na ramenou zmíněného Sebastiana Bergmana, forenzního psychologa, který nám učarovává zejména pro své charakterové vady. Snadněji se totiž identifikujeme s hrdinou chybujícím, asociálním, tápajícím a více či méně sobeckým. Smiřujeme se lépe se sebou samými, máme-li možnost sledovat cynické vnitřní pochody nedokonalých ale inteligentních vyšetřovatelů, kteří trpí nočními můrami a žízní po sblížení, přestože se chovají v mezilidských vztazích jako neřízené střely. Právě deprivovaní vyšetřovatelé se lépe dovedou napojit na uvažování vraždících psychopatů. To je důkazem popularity policistky Sagy Norén z policie Malmö ze seriálu Most o čtyřech sériích, která se mentálně pohybuje na autistickém spektru. A byl to právě Hans Rosenfeldt coby scénárista, kdo učinil tento seriál takto atraktivním pro miliony diváků.

Sebastian Bergman se v prvním z románů Temná tajemství dostává k rozklíčování vraždy nezletilého studenta v podstatě nerad. V Učedníkovi autoři rozvíjejí zajímavou linii analogie mezi nutkavým chováním sériového vraha a sexuálního predátora, kterým je Sebastian Bergman. Hrdina je vlivem msty sériového vraha Edwarda Hindeho přinucen k sebereflexi. V zatím posledním ze série Hrob v horách zavádí policejní vyšetřování čtenáře do tématiky křivých obvinění z terorismu imigrantů ve Švédsku. Co je nutné vyzdvihnout, je umění těchto autorů vyšvihnout po dějových zvratech opravdu brilantní koncovku, zdvižený prst nebo otazník, kterým nás zvou do dalšího románu.

Procházkova dikce příjemně vnáší do vyprávění sarkastický podtón. Český posluchač by však lépe rozuměl sousloví taška z [IKEY] než taška z [Iky]. To je však snad to jediné, co jemně vyrušuje z Procházkova vyprávění, při němž jako by si sám jako nitky vytrhával popisy událostí z hlavy a plavně se převtěloval z jedné postavy do druhé.

Mluvené slovo na zvukových nosičích