Rána osudu (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2024

Oskar Baum. Arne Krinns je tichý hoch, který rád čte. Rvačka u synagogy mu ale navždy změní život. Částečně autobiografická próza německy píšícího spisovatele narozeného v Plzni a blízkého přítele Franze Kafky. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé. (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883–1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

Částečně autobiografická povídka situovaná do autorovy rodné Plzně. Arne Krinns studuje na gymnáziu a je to tichý hoch, který má rád knihy. Jednou si na lavičce u synagogy čte verneovku v němčině a to vyprovokuje partu českých kluků k tomu, aby ho napadli. Zranění, které v bitce utrží, fatálně ovlivní jeho celý další život.

Povídka je zcela zřejmě ovlivněná Baumovým zážitkem z dětství. I když dodnes není zcela zřejmé, jak k oné události přesně došlo, děj povídky se zdá být skutečnosti nejblíže. Rodiče pak Oskara Bauma poslali do vídeňského internátu Hohe Warte pro nevidomé děti a mládež.

Slepota, slepectví, pocity nevidomého člověka, bylo pro Oskara Bauma jedno z jeho hlavních literárních témat – připomeňme například jeho román Das Leben im Dunkeln – Život v temnotě, kde zpracoval zážitky právě ze svého pobytu ve vídeňském slepeckém ústavu.

Povídka Rána osudu vyšla poprvé ve 4. ročníku německého Židovského almanachu v Praze (1927/1928). (..)

Povídky