Inspirace českou krajinou 1/4 (2024)
Na jednu plochu často C. D. Friedrich poskládal krajiny z různých částí svého putování. Přesto lze určit skutečná místa, která použil pro svá duchovní témata. V reportážním dokumentu sleduje Jana Davidová Kracíková jeho stopy, hledá inspirativní místa, především v krajině Českého Středohoří, Česko-Saského Švýcarska a Krkonoš. Hudební doprovod Miloš Bok – Skřítkové z křinického údolí (2).
Hovoří historik Jan Luštinec (1), kunsthistorik Michael Zachař (1, 2, 4), vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAP Jakub Kašpar (1), umělecký fotograf Václav Sojka (2), geolog a pracovník NP České Švýcarsko Tomáš Salov (2), historik umění Jiří Zemánek (3), fotograf a performer Tomáš Hrůza (3), historik František Šuman (4), správce děčínského zámku Zdeněk Erneker (4), ředitelka děčínského zámku Miroslava Poskočilová (4).
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 5. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:00 h.); 2. dílu 12. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h.); 3. dílu 26. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:20 h.); 4. dílu 2. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Setkání s gigantickými horskými vlnami Krkonoš (40:26) – 2. Poutník nad mořem mlh - Česká krajina a poutník – 4. Kříž v horách (Děčínský oltář).
Lit.: DAV: Caspar David Friedrich a jeho inspirace českou krajinou. Propojení vyjádření malíře s viděným. In web ČRo 3 Vltava, 5. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ráno v Krkonoších, Pramen Labe, Hradní kaple v Oybíně − názvy proslulých obrazů nejvýznamnějšího malíře německého romantismu, Caspara Davida Friedricha, odkazují ke krajině Českého středohoří, Českosaského Švýcarska a Krkonoš, která umělci učarovala směr pohledu a vnímání, a následně se „vepsala“ do jeho obrazů. (….)
1. díl: Setkání s gigantickými horskými vlnami Krkonoš
V čtyřdílném cyklu Jany Davidové-Kracíkové budeme hledat místa, kde vznikaly kresby, akvarely a později obrazy. Jejich témata porovnáme se skutečnou krajinou a budeme vnímat propojení duchovního vyjádření malíře s viděným prostorem skrze osobitou imaginaci. „Být romantikem znamená dát všemu všednímu vyšší smysl, všemu známému důstojnost tajemství a všemu konečnému lesk nekonečna,“ napsal německý básník Novalis. Friedrichův akvarel Pramen Labe a tři olejové obrazy (Ráno v Krkonoších, Krkonoše a Měsíc nad Krkonošemi) komentují historik Jan Luštinec, kunsthistorik Michael Zachař a vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAP Jakub Kašpar.
2. díl: Poutník nad mořem mlh
Své pocity formuloval v souladu s viděným: „Nejen věrné zobrazení vzduchu, vody, skal a stromů je úkolem malíře, ale zobrazení duše, v níž se musí zrcadlit jeho pocit. Úkolem uměleckého díla je poznat ducha přírody a celým srdcem i myslí jej proniknout, přijmout a vydat.“ Ve druhé části cyklu krajinou Caspara Davida Friedricha spolu s autorkou putovali historik umění Michael Zachař, umělecký fotograf Václav Sojka a geolog a pracovník NP České Švýcarsko Tomáš Salov.
3. díl: Česká krajina a poutník
Itinerářem třetího pokračování byla pouť, kterou C. D. Friedrich v červenci roku 1810 prošel spolu s malířem Georgem Friedrichem Kerstingem z Drážďan do Varnsdorfu, Českosaským Švýcarskem a Vysokou Lípou přes Studenec do Lužických hor a Hrádku nad Nisou a dál Jizerskými horami do Krkonoš. Z polské strany stoupali do hor, stanuli na Sněžce, sestoupili k pramenům Labe, což byl jeden z hlavních cílů jejich cesty. „Tento Friedrichův obraz Milešovky byl pravděpodobně také jeho vůbec prvním významným obrazem hory. Jde o jednu z největších malířských poct Milešovce, jaká existuje,“ vysvětluje historik umění Jiří Zemánek, který je spolu s výtvarníkem, fotografem a performerem Tomášem Hrůzou průvodcem této části cyklu.
4. díl: Kříž v horách (Děčínský oltář)
Prvním tvůrčím podnětem pro tento obraz se pro Caspara Davida Friedricha stala cesta do Čech. V květnu 1803 navštívil Ještěd, kde od roku 1737 stál na skále vysoký kříž. V Drážďanské galerii, v jejíchž sbírkách je originál obrazu, spolu s historikem Františkem Šumanem a historikem umění Michaelem Zachařem rozmlouvá autorka cyklu Jana Davidová-Kracíková.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku