Dějiny bez konce – Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí (2024)

Přidal: Premek |

Říjen 11, 2024

Připravili Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák a Eliška Farová.

Hovoří historik Boleslav Šmejkal.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 9. 2024 (Alarm, 79 min.).

Pozn.: Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii. Ondřej Bělíček studoval historii, dělal hudbu a pracoval v knižním nakladatelství. Ondřej Crhák je historik se zaměřením na dějiny Dálného Východu a kolonialismu. Eliška Farová vystudovala na Filozofické fakultě UK obor České dějiny v evropském kontextu se zaměřením na moderní a soudobé dějiny. (anotace)

Lit.: Bělíček, Ondřej – Crhák, Ondřej – Farová, Eliška: Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí. In web Alarm, 11. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma dělnického hnutí a sportu. V čem se lišily dělnické olympiády od oficiálních olympijských her a do jaké míry se tělocvičné spolky zapojovaly do koloběhu meziválečného násilí? (…)

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představily profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří zde soutěžili o to, kdo z nich je zrovna nejlepší. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje jeho současná vrcholová podoba. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, která se rozvíjela od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervatismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na Letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem.

V novém dílu podcastu jsme rozebrali také film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let.

Podcast