Město na uhel 1/3 (2024)

Přidal: Premek |

Říjen 11, 2024

Jaký je příběh Mostu, zbořeného a znovu postaveného města? Kdo mohl za to, že se zde historické památky směnily za několik milionů tun uhlí? V podcastu Město na uhel zkoumáme moderní historii místa, v němž se střetla pragmatická kalkulace ekonomického zisku s touhou po moderní utopii. Připravila Ester Klimecká.

Hovoří historik Matěj Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 1. 5. 2024 (Alarm, 54 min.), 2. dílu 10. 5. 2024 (Alarm, 47 min.), 3. dílu 19. 5. 2024 (Alarm, 57 min.).

Ester Klimecká zastává pozici regionální redaktorky a píše o Mostě a Ústeckém kraji. Baví ji mapování mikrokosmu bývalého uhelného regionu, ať už se jedná o environmentální témata nebo témata sociálních nerovností. Vystudovala bohemistiku.

Lit.: elm: Město na uhel. Kdo nám zbořil starý Most? In web Alarm, 1. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Průmyslová revoluce, uhlobaroni nebo komunisti – kdo z nich směnil staré středověké město za miliony tun hnědého uhlí? A proč se vůči rozhodnutí město zbořit obyvatelé starého Mostu nevymezili více? (…)

Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel.

Lit.: elm: Kdo musel utéct a kdo přišel nový? O Němcích, Romech i uhlobaronech v industrializujícím se Mostě. In web Alarm, 10. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Mostě z různých příčin docházelo během 19. a 20. století k vysoké fluktuaci obyvatelstva. Kdo byl vlastně místní? Skutečně byl „mostecký úděl“ zapříčiněn hlavně vyhnáním sudetských Němců z města? (…)

Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.

Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”.

Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci. (…)

Lit.: elm: Stěhování mosteckého kostela jako československý vesmírný program. Byl Most technokratickou utopií? In web Alarm, 19. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? (…)

Ve třicátých letech 20. století se v Mostě jako v hornickém městě udála Velká mostecká stávka – jednalo se o největší stávku v meziválečném Československu, zapojily se do ní stovky tisíc obyvatel a trvala celý měsíc. Most se tak stal klíčovým místem na symbolické mapě československého komunismu ještě před svým zbořením a znovuvybudováním. Stěžejní historická událost ovšem nepřispívala k zachování starého města, ba právě naopak – asociace s traumatickými událostmi spíše legitimizovala vymazání historického města. „Jeden z poměrně raných textů o likvidaci starého Mostu a potřebě vybudovat nový Most se jmenoval ‚Ustup město černé městu zelenému‘. To ‚černé město‘ není jenom město, kde je celou zimu mlha hustá, že by se dala krájet, a kde je sníh černý od popílku. Ta černota je také vzpomínka na bídu a umírání horníků v Mostě,“ řekl historik Matěj Spurný.

Podcast