Hysterie 1/?? (2024)

Přidal: Premek |

Říjen 11, 2024

Podcast Hysterie je neposlušný intersekcionální chit-chat, ve kterém se probírají současná témata perspektivnou politických a sociologických teorií. Kromě analýzy nerovností a útlaku v Hysterii se tu společně nacházejí také cesty k emancipaci. Připravily Karolína Ježková a Magdalena Dušková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 31. 5. 2024 (Alarm, 42 min.), 2. dílu 7. 6. 2024 (Alarm), 3. dílu 25. 6. 2024 (Alarm, 49 min.); 4. dílu 11. 7. 2024 (Alarm, 46 min.), 5. dílu 19. 8. 2024 (Alarm, 55 min.), 6. dílu 29. 8. 2024 (Alarm, 32 min.), 7. dílu 21. 9. 2024 (Alarm, 43 min.).

Karolína Ježková vystudovala politologii, mezinárodní vztahy a sociologii. V současnosti pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR. Propojuje sociologickou teorii s popkulturou. Spolu s Magdalenou Duškovou je autorkou podcastu Hysterie.

Magdalena Dušková je redaktorka Alarmu a studentka politických teorií a kulturní antropologie na FF UK. Píše hlavně o politice, feminismu a sleduje taky konzervativní a klerofašistickou scénu. Společně s Karolínou Ježkovou vytváří podcast Hysterie.

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Hysterie #1: Imposter syndrom jako kolektivní zkušenost. In web Alarm, 31. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) V prvním dílu podcastu Hysterie autorky rozebírají imposter syndrom. Rozšíření „pocitu podvodnice“, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestaly cítit jako podvodnice? (…)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Hysterie #2: S Jamie Rose o dostupnosti péče pro trans lidi, cancel culture a českém bigotstvu. In web Alarm, 7. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo se dnes snaží omezovat práva trans lidí? A je konzervativstvo opravdu cenzurováno? Poslechněte si speciál s Jamie Rose. (..)

Do druhého dílu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. S Magdalenou a Karolínou diskutuje o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona a jaká je budoucnost trans aktivismu v době nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie. Bigotní a transfobní narativy poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet i od „rozumných konzervativců“ z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří prý své mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou“, která je „jak za bolševika před rokem 89“.

Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození. Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii od americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které od toho nakonec ustoupilo kvůli transfobii publikace. Později se ozvalo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Kniha přitom obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje autorka používá odkazy na síť X a transfobní weby. (…)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Krize maskulinity a úspěch ultrapravice u generace Z. In web Alarm, 25. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Maskulinita je v krizi. Feministická emancipace i uprchlíci vyvolávají mezi muži pocity ohrožení a zranitelnosti, což je žene do náruče ultrapravicových stran. (…)

V dalším dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají o výsledcích eurovoleb a o tom, proč se mladí muži čím dál více přiklánějí k ultrapravicovým stranám. Má s tím něco společného často připomínaná krize maskulinity? Nebo mladé muže žene do náruče ultrapravice ekonomická nejistota?

Filip Turek kromě toho, že lidem doporučuje pití sava a jezdí v drahých autech, tvrdí, že Green Deal a konec spalovacích motorů připraví stovky tisíc lidí o práci. Podle analýzy iRozhlasu pak Turka nadprůměrně volili lidé na Mladoboleslavsku a na Rychnovsku, tedy v místech, kde najdeme závody Škody Auto. Kromě ekonomické stability ve své předvolební komunikaci tento „černý kůň“ sliboval i zachování „normálního světa“. Takového, ve kterém muži ve volných chvílích túrují benzínové motory a ve kterém je v pohodě si občas zahajlovat.

Turkovský konzervativní antiwoke „ODS revival“ přitom není ničím ojedinělým. Je součástí internetového prostoru, kterému se říká „manosféra“. V ní se setkávají motivační koučkové, „baliči holek“ (pick-up artists), bojovníci za práva mužů a také i ncelové. Tato manosféra nasedá na problémy, jimž dnes muži globálního severu čelí v důsledku deindustrializace, ale také větší emancipace žen a zpochybňování přirozené bílé nadřazenosti a kolonialismu. Právě emancipované ženy a rasizovaní Druzí vedou podle Suvi Keskinen ke krizi maskulinity a pocitům zranění či zášti a nenávisti, které můžeme u mladších mužů sledovat. Manosféra zároveň slouží jako efektivní nástroj pravicové radikalizace právě těchto zraněných a nejistých mužů. (…)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: O kultuře znásilnění a karcelárním feminismu s PJTN. In web Alarm, 11. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S členkami kolektivu Proč jsme to nenahlásily*i o tom, co je to kultura znásilnění a jak ji systematicky narušovat. (…)

Do prvního živého nahrávání podcastu Hysterie si Karolína s Magdalenou pozvaly Juditu Zdráhalovou a Kristýnu Bělíkovou z iniciativy Proč jsme to nenahlásily*i. Společně rozkrývají, co je to kultura znásilnění a jakou roli hrají v jejím udržování instituce, ať už to je rodina nebo univerzita.

Kolektiv Proč jsme to nenahlásily*i za poslední roky sesbíral tisíce výpovědí obětí sexuálního násilí. Vyplývá z nich mimo jiné, že sexuální násilí páchají v drtivé většině lidé, které známe. Ať už jde o středoškolský večírek, rodinný výlet či o běžné situace ve vztazích. Sexuální násilí a nátlak mají zároveň mnoho podob. Často se v této souvislosti mluví o konsentu, nicméně některé situace i přes zdánlivý konsent zůstávají problematické. Podle Judity Zdráhalové jde zejména o momenty, v nichž je alespoň jeden z přítomných lidí pod vlivem návykových látek nebo kdy je mezi lidmi nerovný vztah. Například když nám druhý může zaručit kariérní postup nebo tolik potřebné kredity ve škole. (…)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Fašismus skrytý v domácím koláči. Kdo jsou „tradwives“ a proč se o ně zajímat? In web Alarm, 19. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový díl podcastu Hysterie se věnuje internetovému fenoménu tradičních žen, které rády pečou, mají spoustu dětí a taky podporují ultrapravicové ideologie. (…)

Žena v zástěře, kolem níž pobíhá spousta dětí a která umí po domácku vyrobit žvýkačku i coca-colu. Asi tak se dá popsat relativně nový internetový fenomén „tradwives“, tedy „tradičních manželek“, které se rozhodly odporovat feministickým snahám o emancipaci. Ve svých životních příbězích sdílejí nejen víru, ale také přesvědčení, že muži mají zaopatřovat domácnost, zatímco ženy pečují o společné obydlí a rodí děti. Některé tradwives píšou o tom, že jsou hrdé na to, že odešly ze školy nebo že nemají žádné pracovní zkušenosti a jsou finančně závislé na svých mužích. Jejich místo ve společnosti díky tomu prý odpovídá „přirozenému“ společenskému nastavení. Právě o těch nejslavnějších tradwifes, ale také o tom, jakou ideologii ve svém antifeminismu a „tradičních hodnotách“ do internetového prostoru přinášejí, si v novém díle Hysterie povídají Karolína a Magdalena. (…)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Feministické město. Oblékáme se jen pro Mirka Kalouska? In web Alarm, 29. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si nový díl podcastu Hysterie o feministických pohledech na město, urbanistických utopiích a o tom, komu vyhovuje dnešní veřejný prostor. (…)

Českými sociálními sítěmi se nedávno začaly rozléhat hlasy naštvaných mužů v reakci na kampaň Konsentu. Minimalistická a citlivá kampaň upozorňující na sexuální obtěžování v MHD je podle nich útokem na samotnou podstatu mužství – to je totiž v jejich představách nejspíš neoddělitelně spjaté s nevyžádanými pohledy na ženská těla ve veřejném prostoru. Kdo se v takovém prostředí může cítit bezpečně? Pro koho je vůbec město postaveno a jak nás a naše těla ovlivňuje?

Magdalena se skrze sdílení osobních nepříjemných zážitků dostává k tomu, jak by mohlo vypadat město pro všechny. Jaký rozdíl vytváří široký chodník, častější noční tramvaje, zaoblené rohy budov nebo menší lavičky? Na poli urbanistiky a městského plánování stále bohužel dominují muži a feminismus tam proniká jen velmi těžko. Možná i proto se v dnešních městech mnoho lidí stále necítí bezpečně. Města jsou nepřátelská k chodkyním a cyklistkám, k lidem s kočárkem i k lidem se sníženou mobilitou. Muži, kteří města navrhují, se totiž dle výzkumů častěji městem pohybují v autech (a i proto je pro ně pohyb bezpečnější). Ženy naproti tomu tráví čas venku spíše chůzí nebo v městské dopravě. Přesto pro ně město není uzpůsobeno. (..)

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Sebepéče jako kapitalistická komodita i revoluční praxe. In web Alarm, 21. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je sebepéče opravdu revoluční, nebo jde o prázdný marketing, který nás nutí dále a dále konzumovat zbytečné zboží? (…)

Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas. (..)

Podcast