Chyba systému – Mytické devadesátky (2024)

Přidal: Premek |

Listopad 1, 2024

Na natáčení v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava byla speciálním hostem ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Adéla Gjuričová. Moderátor Jan Pokorný se zaměřil na to, že devadesátá léta vyvolávají v mnohých nostalgické vzpomínky, zatímco jiní se zas rádi zaměřují na to, co se mohlo udělat lépe. Jaké problémy si z této dekády neseme až dodnes – a umíme naopak ocenit vše, co se povedlo? Editorka Karolína Kašparová. Zvukový obal Jaroslav Pokorný. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Adéla Gjuričová.

Natočeno 2024 (MFDF Ji.hlava). Premiéra 3. 11. 2024 (ČRo Plus, 18:10 h.; 54 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Pokorný, Jan: Speciál z Jihlavy: Plody devadesátek sklízíme dodnes, mlčeli jsme o negativech transformace, míní historička Gjuričová. In web ČRo Plus, 1. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Devadesátá léta – éra transformace, nekonečných možností, ale i výzev, které zásadně formovaly českou společnost. Jak na tuto dobu vzpomínáme a co z ní přetrvalo dodnes? Podle historičky Adély Gjuričové je dědictví devadesátek stále relevantní i pro dnešní politiku: „Instituce si od té doby velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ uvádí v podcastu Chyba systému.

Historička poukazuje na souboje prezidenta Václava Havla s federálním parlamentem – na dobových karikaturách je dokonce zobrazován, jak míří do sněmovny s nasazenou boxerskou rukavicí. (…)

„To je výrazný motiv těch prvních let. A ne úplně vábný ze strany idealizovaného prezidenta, který se snažil svobodně zvolený parlament zatlačit do defenzivy a delegitimizovat ho,“ podotýká.

Podle komentátora Davida Klimeše je to mimo jiné dané tím, že v jiných zemích k politickým změnám nedošlo tak rychle jako v tehdejším Československu. S komunisty bylo důležité spolupracovat, protože znali parlamentní procedury.

„Na druhou stranu, přestože si instituce tak personalizujeme, tak po těch 30 letech je máme asi nejstabilnější v celé střední Evropě. Přispívají k tomu, že zde máme poměrně odolnou liberální demokracii,“ poznamenává. (…)