Seriál Radiožurnálu – Volání o pomoc – úzkosti, deprese 1/5 (2024)

Přidal: Premek |

Prosinec 9, 2024

Připravila Veronika Hlaváčová a další.

Natočeno 2024. Premiéra 9. – 13. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. Okolí si může myslet, že se jenom vymlouváte, do něčeho se vám nechce nebo jste jednoduše líní. A přitom netuší, že jde o signály deprese (4:15) – 2. „Nechtěli nikoho zatěžovat.“ Varovným signálem je opouštění vztahů a plánů – kromě plánu sebevraždy (4:04) – 3. Týrání. Bití, pálení cigaretami, topení. Nadějí pro fyzicky týrané děti je pomoc všímavého okolí (4:29) – 4. „Moje duše byla roztřískaná na kusy.“ Kam vede šikana kvůli nadváze, pihám či nevidomým rodičům? (4:26) – 5.

Lit.: agn – Hlaváčová, Veronika: Volání o pomoc. Jaké signály doprovází depresi, šikanu nebo poruchy příjmu potravy? In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. prosinec 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Šikana, sebevražedné myšlenky, úzkosti nebo poruchy příjmu potravy. Seriál Radiožurnálu reaguje na nebezpečné jevy současnosti. Jaké signály tyhle jevy doprovázejí? Čeho si může všimnout okolí a jak nejlépe zareagovat? (..)

Lit.: vma – Hlaváčová, Veronika: Bití, pálení cigaretami, topení. Nadějí pro fyzicky týrané děti je pomoc všímavého okolí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. prosinec 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Na týrání děti může upozornit kdokoli, i anonymně – širší rodina sousedi, učitelé nebo dětští lékaři. Všichni se můžou o postupu poradit na Lince důvěry. Jak se týrané dítě navenek projevuje? Je zamlklé, netěší se domů, je takzvaně „neviditelné“. A má netypická zranění.

Fyzické týrání zažila v dětství dnes 39letá Jana z Olomouckého kraje. „Máma mě nejčastěji bila hadicí od pračky, házela po mně vše, co ji šlo pod ruku – nůž, hrnek, vidličku a podobně. Tahala mě za vlasy a držela pod krkem. Většinou mě bila, když byla opilá, což bylo teda velmi často,“ vypráví. Kvůli bití je nedůvěřivá k lidem, má nízké sebevědomí a nedokáže dávat najevo city.

Jedním ze signálů bylo, že Jana přestala kvůli škrcení nosit na krku řetízky nebo šálu. „Po fyzické stránce nedokážu nosit nic na krku. Ať už šálu, náhrdelník, nebo rolák. Mám pocit, že mě někdo škrtí. Pár lidí z nejbližšího okolí o tom vědělo nebo si mohli všimnout. Často mi pomáhala sousedka dezinfikováním nebo zalepením rány,“ pokračuje Jana, která se po pokusu o sebevraždu přestěhovala k tetě. (..)

Lit.: vma – Hlaváčová, Veronika: „Moje duše byla roztřískaná na kusy.“ Kam vede šikana kvůli nadváze, pihám či nevidomým rodičům? In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. prosinec 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Šikanované děti zažívají mlácení i psychický teror. Mezi signály může patřit zamlklost, předstírané horečky, vyhýbání se kroužkům a táborům nebo obcházení běžné cesty do školy. I díky pěti příběhům šikanovaných ze seriálu Radiožurnálu Volání o pomoc si lze spojit různé projevy chování a zakročit. Když nepomůže učitel, je možné šikanu řešit s ředitelem, zřizovatelem školy i Českou školní inspekcí, případně s policií. Poradit se lze na Lince bezpečí.

Jana, Helena, Vlasta, Iveta a Lucie se nikdy nepotkaly, ale na základní škole zažívaly to stejné a otevřeně popsaly, čeho si okolí mohlo všimnout. Dnes 33letou Janu spolužáci šikanovali kvůli nevidomým rodičům, 45letou Helenu kvůli málo hustým vlasům, 42letou Vlastu kvůli pihám a velkým očím a 38letou Lucii a 40letou Ivetu kvůli nadváze.

Podle policie se většina případů šikany odehrává ve škole, na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště. „Máte-li podezření na šikanu, spojte se s ředitelem školy nebo s třídním učitelem. Pokud podáváte písemnou žádost nebo stížnost, mějte schovanou kopii dopisu. Trvejte na osobní schůzce a neřešte celou záležitost pouze telefonicky,“ doporučuje policie. (…)

Radiodokument