Jsem grafik, který nemohl nefotografovat (2010?)

Přidal: Přemek |

Únor 2, 2011

Jaroslav Krejčí. Fragmenty z výroků fotografa, pedagoga a grafika, zaznamenaných v diplomové práci Ireny Vodákové. Připravil Petr Turek. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Ilja Racek.

Natočeno 2010 (?). Premiéra 4. 2. 2011 ČRo 3 Vltava, 10:00 h.;15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 22. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.

Pozn.: Grafik, který nemohl nefotografovat – tak označoval sám sebe Jaroslav Krejčí. Grafik, pedagog a fotograf, který se zásadním způsobem zapsal do historie divadelní fotografie, totiž ovlivnil nejen řadu svých následovníků, ale i mnohé divadelníky, kteří se octli před jeho objektivem.

Jaroslav Krejčí patří k nejvýraznějším osobnostem divadelní fotografie. Do té doby více méně statické pojetí obrazové informace o divadelním představení doplnil o svébytný výtvarný zážitek – někteří hovoří dokonce o metafyzické nadstavbě. Jeho fotografie jsou tak nejen významným dokumentem doby, ale mnohé z nich jsou zároveň samostatnými obrazy.

Jaroslav Krejčí se narodil ve Znojmě v roce 1929, ale celý život žil a pracoval v Praze. Zprvu se věnoval grafice, ale již v polovině šedesátých let začal fotografovat divadlo. V jeho tvorbě se tyto dvě samostatné disciplíny – divadlo a fotografie – vzájemně obohacují. Jeho fotografie nesou čitelný rukopis svého autora a jsou nesnadno zaměnitelné. „Svým vytříbeným smyslem pro kompozici zbavoval zachycený obraz popisnosti a všeho zbytečného. K tomu mu dopomohl i jeho charakteristický způsob vyvolávání jak negativů, tak pozitivů v temné komoře,“ objasňuje Viktor Kronbauer.

Vždy mu šlo také o to, aby fotografie měla své tajemství, příběh, obsah a napětí. O jeho nadání a schopnostech svědčí ocenění, která získal na soutěži Triennale divadelní fotografie v Novém Sadu (1977-zlatá, 1980-zlatá, 1983-stříbrná a1989-stříbrná), a četné výstavy ať už u nás či v zahraničí. Od roku 1975 do roku 1995 vyučoval na pražské FAMU divadelní fotografii a grafickou úpravu a za dobu svého dvacetiletého působení ovlivnil svým výtvarným cítěním stovky studentů.

Za fotografický odkaz Jaroslava Krejčího platí vedle dalších pěti knižních titulů monumentální kniha Divadelní jarmara Alfréda Radoka a Jana Grossmana, která vyšla péčí Divadelního ústavu v Praze roku 2003. Vybrána byla z toho, co přečkalo povodeň, která v srpnu 2002 vyplavila Krejčího známý a hojně navštěvovaný ateliér na pražské Kampě, včetně bohatého archivu autora. Jaroslav Krejčí zemřel 5. února 2006 v Praze. (anotace)

Eseje, fejetony, přednášky