Ralsko – světadíl dočasnosti (2011)

Přidal: Přemek |

Červen 6, 2011

Tomáš Černý. Dokument inspirovaný 20. výročím odchodu sovětských vojsk z Československa. 31. května opustil Ralsko poslední sovětský voják. Zvukový obraz někdejšího vojenského prostoru klade zároveň otázku po budoucnosti tohoto kusu země. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 1. 6. 2011 (59 min.).

Lit.: Černý, Tomáš: Ralsko – světadíl dočasnosti. In web ČRo, červen 2011 (článek). – Cit.: 21. června 1991 opustil území Československa poslední sovětský voják a skončila tím více než dvacetiletá „dočasnost“ trvající od 21. srpna roku 1968. Sověti na plošinách mnoha vlaků odvezli zbraně, nábytek či osobní automobily, ale zanechali po sobě jednak vybydlená panelová sídliště ve vojenských újezdech, nezanedbatelné ekologické škody, ale také nevybuchlou municí zamořená území, mezi která patří i bývalý vojenský prostor Ralsko.

Velká část české krajiny o rozloze 250 km čtverečních z části v Libereckém a z části Středočeském kraji stále čeká na své využití. Vojenská dočasnost trvající vlastně už od časů Rakousko-Uherska se tedy jen proměnila v dočasnost úřední. Tomáš Černý nás v radiodokumentu s názvem „Ralsko – světadíl dočasnosti“ zavede na některá kdysi tajná místa a od Michaela Kocába uslyšíme o tom, jaké vlastně bylo vyprovázení Sovětů na začátku 90. let. (…)

„Opuštěná a vysídlená krajina, betonové bunkry, rozstřílené ruiny domů. Husté lesy, písečné pouště, bludiště skalních měst, bažiny. Ohořelé vraky vozidel, protitankové zátarasy, rezavé ostnaté dráty, nevybuchlá munice… Ne nejsme v Afghánistánu ani v bývalé Jugoslávii – jsme přesně 59 kilometrů na sever od pražského Václavského náměstí, ve středu bývalého vojenského prostoru Ralsko. Uprostřed 250 čtverečních kilometrů zvláštní krajiny..“.
(citace z knihy Ladislava Lahody „Tajnostmi podzemí“)

Už od pradávna procházely zdejším krajem armády. Obvykle se zastavily jen na okamžik, vydrancovaly, co mohly, a táhly dál. Významnější stopy zde zanechala až armáda rakousko-uherská a prvorepubliková československá. Vojska Wehrmachtu ve zdejším písčitém terénu cvičila své jednotky Africacorpsu a Luftwafe zde vybudovala velké letiště, které zase koncem války rozbombardovali spojenci. Po válce bylo místní sudetské obyvatelstvo z větší části odsunuto a celé území i se zbytky původních vesnic bylo v roce 1948 zabráno armádou jako vojenský prostor. Po roce 1968 se zde „dočasně“ na věčné časy usídlila sovětská vojska. Ta dovedla devastaci tohoto kraje do „zdárného“ konce. „Věčné časy“ sice skončily v roce 1990, ale do zdejší krajiny se život vrací jen velmi zvolna. Z původních obyvatel mnoho pamětníků nezbylo a poznávání místní historie neprospělo ani zbytečné pálení sudetských archivů a kronik po válce.“

Radiodokument