Páteční večer – Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně … (2006)

Přidal: Přemek |

Listopad 15, 2006

Komponovaný pořad ke 185. výročí narození Karla Havlíčka Borovského. Stále užitečná lekce z jeho textů písní a veršů. Připravila a režii má Hana Kofránková.

Natočeno 2006. Premiéra 27. 10. 2006 (Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120min.).

Pozn.: V pořadu byly použity ukázky z rozhlasové hry J. Horáka Přelíčení s občanem Havlíčkem. – Byl statečný a neuměl být sentimentální. Byl básníkem, vydavatelem a také prvním moderním a dodnes nejlepším českým novinářem. Dokázal říkat věci, které se těm nahoře nelíbily. Skončil v exilu, a když se vrátil, lidé se mu vyhýbali. Jeho národ se ho přestal bát příliš pozdě: po jeho pohřbu. Jmenoval se Karel Havlíček Borovský a letos si připomínáme 150. výročí jeho úmrtí (29. července 1856). (anotace)

Lit.: Knitl, Oldřich: Dva večery – o Borech a Karlu Havlíčku Borovském. In: Týdeník Rozhlas, 47/2006, s. 16. – Cit.: V druhé půlce října nadělila Vltava svým posluchačům dva Páteční večery vytvořené podle zajímavých námětů: o známé plzeňské věznici v Borech a o Karlu Havlíčku Borovském. (…) Páteční večer o Karlu Havlíčku Borovském může být skvělým dokladem i příkladem toho, jak je příběh důležitý. I autorka pořadu Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně Hana Kofránková pracovala s historickými údaji a dobovými dokumenty, ale vytvořila z nich kompozici, která měla dramatický spád. Zprvu, když po stručném odvyprávění historie časopisu Slovan oznámila, že bude následovat rozhlasová hra z roku 1989, jsem trochu znejistěl. Začal jsem se obávat, jestli snad nepůjde o mechanickou práci jiného druhu: nejdřív trocha historických údajů, pak rozhlasová hra na dané téma, potom třeba povídání historika a tak dále, dokud se dvě hodiny nezaplní. Záhy jsem ale pochopil, že nepůjde o celou hru, nýbrž jen o vybrané výňatky z ní. Tehdy jsem zase zapochyboval, jestli je to úplně fér rozporcovat takovýmto způsobem a za takovým účelem cizí hru. Ale autorka mě opět záhy vyvedla z omylu. Koláž, kterou vytvořila z jednotlivých scén a doprovodných informací, byla velmi účinná, ba skoro napínavá a hře Jiřího Horáka Přelíčení s občanem Havlíčkem vůbec neublížila, spíš jí udělala dobrou reklamu. A také v druhé půlce večera, věnované brixenskému vyhnanství, autorka výběrem a skloubením užitých prvků dokázala, že je v oboru budování dramatických příběhů na slovo vzatá profesionálka. Z přediva Havlíčkových textů, dopisů, věcných údajů a úředních hlášení posluchač postupně získával přesvědčivou i barvitou představu o průběhu a příčině vyhnancovy brixenské konfinace, jak rakouská vrchnost svůj svévolný čin označovala, o Havlíčkově stavu i o smutném posledním roce života, který ho čekal po propuštění.

Programová řada Páteční večer by mohla být něčím jako výkladní skříní Českého rozhlasu 3 – Vltava. Musela by ovšem držet laťku v té výši, do jaké ji nastavil večer Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně. Jenže přinášet pořady podobné úrovně týden co týden by stálo tak velké úsilí, že se to zdá dost nereálné. Neskonale snazší bude vrátit Páteční večer o Karlu Havlíčku Borovském znovu do vysílání. Jsem si jistý, že se v průběhu let dočká několika takových návratů.