Konec srpna v hotelu Ozon (2012)
Pavel Juráček. Sci-fi povídka z roku 1965 se stala předlohou stejnojmenného filmu Jana Schmidta. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Daniela Bambasová.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 12. 4. 2012 (30 min.). Repríza 20. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Moderní povídka; 25. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Alternativní název: Konec srpna v hotelu Ozón
Pozn.: Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství…
Lit.: Koníř, Lubomír: Říjnové povídky s tajemstvím. In web ČRo České Budějovice, říjen 2012 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Tajemství – tedy ve smyslu nepoznané skutečnosti – provázejí člověka od nepaměti a připomínají mu na jedné straně jeho nicotnost na Zemi a ve vesmíru; na druhé straně může být tajemství motivem k přemýšlení, k hledání – k poznávání.
Některá tajemství nám patrně zůstanou ještě velmi dlouho – možná navěky – utajena: stvoření světa, existence Boha, existence lidské duše… Jsou tu i další významy: tajemství lékařské, vojenské, zpovědní atd. (…)
Český scénárista a režisér napsal svou povídku původně jako filmovou předlohu pro vlastní scénář. Snímek skutečně v roce 1966 vznikl (režie Jan Schmidt), ale zakrátko skončil v trezoru.
Vlastní příběh napsaný úsporným a filmově popisným jazykem nás zavede možná právě do našich časů, ovšem v podstatně jiné situaci. Představme si, že ne tak dávná studená válka skutečně přinesla zničení planety, zbylo pár desítek, možná stovek lidských bytostí… A co bude dál?
Lit.: anonym: Filmový režisér a scenárista Pavel Juráček jako spisovatel. Poslechněte si dvě z jeho povídek. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2021 (článek). – Cit.: Karty a Konec srpna v hotelu Ozon. Ve vltavské řadě Povídka uvádíme literární texty Pavla Juráčka, jednoho z klíčových tvůrců „nové vlny“ československé kinematografie 60. let minulého století, který je širší veřejnosti znám především jako autor strhujícího deníku (Deník 1959–1974). (…)
Spisovatel, scenárista a režisér Pavel Juráček se narodil v roce 1935 v Příbrami. Studoval nejprve žurnalistiku a filologii, posléze filmovou dramaturgii. Od roku 1962 působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov a stal se jednou z formujících postav československé filmové nové vlny 60. let. Podílel se na scénářích několika legendárních filmů, např. Ikarie XB1 Jindřicha Poláka nebo Bláznova kronika Karla Zemana. Byl autorem scénáře ke slavnému Kinoautomatu, uváděnému s velkým ohlasem na Expu 67 v Montrealu. Některé své scénáře sám realizoval jako režisér, např. Případ pro začínajícího kata.
V důsledku svého nekompromisně odmítavého postoje k okupaci roku 1968 byl donucen z Barrandova odejít a byla mu znemožněna jakákoliv umělecká činnost. Po podpisu Charty 77 byl StB donucen k emigraci a do roku 1983 žil v Západním Německu, kde však také nenašel uplatnění a vrátil se zpět do Československa. Jeho přátelé a blízcí opakovaně zmiňovali jak jeho výrazný literární a filmařský talent, tak jeho nekompromisní postoje i sklony k sebezničujícímu bohémství. Dlouhá léta bez možnosti umělecké seberealizace se nakonec podepsala na jeho zdraví. Zemřel v Praze v květnu roku 1989. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku