Člověk obojživelník (2004)

Alexandr Romanovič Běljajev. Vědeckofantastická hra pro mládež. Dramatizace Radek Veselý. Hudba Petr Mandel. Zvuk Radek Veselý. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.

Účinkují Petr Oliva, Oldřich Vlach, Pavel Rímský, Luděk Munzar, Michal Zelenka, Anna Bendová, Matěj Hádek, Jaroslav Plesl, Miroslav Táborský, Jaroslav Horák, Jan Hanžlík, Bořivoj Navrátil, Jiří Schwarz, Jiří Litoš, Tomáš Pergl, Josef Plechatý, Petr Šplíchal, Dagmar Podlešáková, Renata Volfová a Vladimír Rusko.

Natočeno v roce 2004 (51 min.). Premiéra 3. 9. 2005 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.). Repríza  21. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).

Pozn.: Veřejný předpremiérový poslech se konal ve středu 15. prosince 2004 od 10.15 hodin v poslechové místnosti (mezipatro budovy Vinohradská).

Pozn. 2: 14. prosince se od 10.00 hodin uskutečnil další díl poslechových seminářů Českého rozhlasu, tentokrát v Plzni. Studenti měli opět možnost nejen poslouchat rozhlasovou hru Člověk obojživelník, ale také diskutovat s tvůrci této hry.

Lit.: Ledvinková, Václava: Člověk obojživelník. In web ČRo, 1. 9. 2005 (článek). – Cit.: Sobotní rozhlasové hry na ČRo 2 byly po celé léto ve znamení románů Julese Verna. První zářijovou sobotu na ně naváže premiéra, která má s uvedenými hrami mnoho společného. Scenárista Radek Veselý totiž sáhl po předloze Alexandra Romanoviče Běljajeva, spisovatele, který se celý život věnoval vědeckofantastické literatuře, a jak sám přiznával, velmi na něho zapůsobila právě četba děl Julese Verna. Na rozdíl od něj však postavil do centra svého zájmu člověka jako součást živočišné říše a zaměřil se na jeho nedokonalost.

Člověk obojživelník je jedním z vrcholných děl tohoto autora. Hlavní postava románu, tedy i rozhlasové hry, doktor Salvátor, je pod tlakem okolností nucen voperovat malému chlapci žraločí žábry. Operace se podaří a hoch je pak schopen žít pod vodou i na souši. Tato skutečnost vyjde najevo až o mnoho let později, kdy se Ichtyandr, přáteli nazývaný Ik, nepřáteli Mořský ďábel, stane terčem hanebných intrik Pedra Zurity. Když Zurita nedosáhne svého, zažaluje doktora Salvátora a ten pak musí před soudem obhájit nejen tento chirurgický zákrok, ale i řadu svých dalších pokusů. Podaří se mu to jen zčásti a zatím nad Ikem, obojživelným tvorem, jehož existence se podle prokurátora a ctihodného biskupa příčí Stvořitelovu dílu, visí hrozba smrti.

Zápletka je ale mnohem bohatší a její rozuzlení prozrazovat nebudeme. Tvůrcům rozhlasové hry se pod vedením režiséra Vladimíra Gromova podařilo na ploše 50 minut vystavět barvitý příběh umocněný hudbou a zvukovou výbavou, který má vše, co si tento žánr žádá – příchuť dobrodružství, napětí, romantiku i kdesi v pozadí otázku, jak vlastně nakládat s poznatky vědy, otázku, která je dnes stejně aktuální, jako byla v roce 1928, kdy román Člověk obojživelník poprvé vyšel.

Lit.: anonym: Hry živěČlověk obojživelník v Plzni. In web ČRo, 18. 12. 2006 (zpráva). – Cit.: Ve čtvrtek 14. prosince se od 10.00 hodin uskutečnil další díl poslechových seminářů Českého rozhlasu, tentokrát v Plzni. Studenti měli opět možnost nejen poslouchat rozhlasovou hru Člověk obojživelník, ale také diskutovat s tvůrci této hry.

Lit.: anonym: A. R. Běljajev: Člověk obojživelník. In web ČRo 2 Praha, květen 2016 (článek). – Cit.: Zvukově bohatá verneovská sci-fi. S Luďkem Munzarem, Miroslavem Táborským, Oldřichem Vlachem a dalšími.

Doktor Salvátor je nucena voperovat malému chlapci žraločí žábry. Operace se podaří a hoch je pak schopen žít pod vodou i na souši. Tato skutečnost vyjde najevo až o mnoho let později, kdy se Ichtyandr (přáteli nazývaný Ik, nepřáteli Mořský ďábel) stane terčem hanebných intrik Pedra Zurity.

Salvátora pak musí před soudem obhájit nejen tento chirurgický zákrok, ale i řadu svých dalších pokusů. Podaří se mu to jen zčásti a nad Ikem, jehož existence se podle prokurátora a ctihodného biskupa příčí Stvořitelovu dílu, visí hrozba smrti.

Tvůrcům se podařilo vystavět barvitý příběh umocněný hudbou a zvukovou výbavou, který má vše, co si tento žánr žádá: příchuť dobrodružství, napětí, romantiku i kdesi v pozadí otázku, jak vlastně nakládat s poznatky vědy. Je dnes stejně aktuální jako v roce 1928, kdy román poprvé vyšel.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)