Pražská zima 1/10 (2012)

Přidal: Přemek |

Prosinec 15, 2012

Madeleine Albrightová. Osobní příběh o paměti, Československu a válce (1937 – 1948). Překlad Tomáš Vrba. Připravila Lenka Svobodová. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Dana Syslová.

Natočeno 2012. Premiéra.

Vydal Radioservis, březen 2013 (1 CD mp3).

Obsah: 1. Milostný dopis Praze a Československu. – 2. Mnichov. – 3. Beznadějný úkol. – 4. Začínáme znova. – 5. Lampy pohasínají. – 6. Holocaust. – 7. Most je v nedohlednu. – 8. Svět je dost velký na to, abychom žili zvlášť. – 9. Ošemetná rovnováha. – 10. Neschopnost domluvy

Pozn.: Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války.

V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let. Vychází přitom z někdejších dětských zážitků i ze své politické a akademické erudice, mísí rodinné vzpomínky a písemné dokumenty se záznamy aktérů tehdejšího dění a předkládá čtenářům působivou dějinnou fresku i niterné svědectví. Tyto dva póly jejího vyprávění se neustále doplňují i svářejí: autorka zkoumá minulost z hlediska nadčasových dilemat a zároveň vypráví velice osobní příběh s univerzálním dopadem. (anotace)

Originální název: Prague Winter: A Personal Story of Remembrance and War, 1937-1948

Lit.: Svobodová, Lenka: Deset večerů s Pražskou zimou. In Týdeník Rozhlas 51/2012 (článek). – Cit.: „Když jsem nastoupila jako americká ministryně zahraničí do služby, bylo mi padesát devět let. Tehdy jsem si myslela, že vím vše, co jsem se mohla dozvědět o své minulosti, že vím, kdo byli mí předci, a že znám dějiny své rodné země. Někdo jiný třeba může o své totožnosti pochybovat. Já nepochybovala nikdy.“ Takto začíná svoji poslední knihu nazvanou Pražská zima Madeleine Albrightová.

„Neměla jsem tušení, že moje rodina má židovské kořeny a že víc než dvacet mých příbuzných zahynulo v holocaustu,“ napsala Madeleine Albrightová. Na snímcích jako desetiletá ve Švýcarsku a během uvedení českého překladu své knihy Pražská zima.

Impulzem k napsání Pražské zimy, která se ve Spojených státech amerických stala bestsellerem, bylo dramatické odhalení jejího židovského původu v únoru 1997. Během jejích prvních pracovních dní v úřadu ministryně zahraničí totiž Washington Post otiskl obsáhlý článek, kde renomovaný reportér Michael Dobbs popsal příběh celého seznamu členů rodiny nové ministryně, kteří během války zahynuli v Terezíně nebo v Osvětimi. Text obsahoval svědectví řady lidí, s nimiž Dobbs osobně mluvil, a i další zdroje byly natolik vyčerpávající, že se o jejich pravdivosti nedalo pochybovat.
„Neměla jsem tušení, že moje rodina má židovské kořeny a že víc než dvacet mých příbuzných zahynulo v holocaustu,“ píše Albrightová. Vedle reakcí plných účasti a sympatií se však tehdy objevily také spekulace, že nová ministryně tuto skutečnost zatajila. „Byla jsem vyvedena z míry a upřímně řečeno nepříjemně překvapena, že jsem naši rodinnou historii neznala lépe. Sestra i bratr měli stejné pocity. Ani ujišťování mnoha lidí, kteří mi říkali nebo psali, že měli podobnou zkušenost, totiž že jim rodiče něco zatajili, mne příliš neuklidnilo,“ vzpomíná česká rodačka v Pražské zimě na své tehdejší pocity.
Ovšem zamlčení příslušnosti k „vyvolenému národu“ nebylo v druhé polovině minulého století nikterak ojedinělé. Šlo o nejjistější způsob, jak budoucí generace ochránit před případnou další vlnou antisemitismu. Také pocity viny těch, kdo holocaust „nezaslouženě“ přežili, vedly k tomu, že se mladí Židé o svém původu dozvídali až v dospělosti, a mnohdy jen náhodou. „Když jsem se rozhodla, že se ponořím hlouběji do rodinné historie, uvědomila jsem si, že nejprve musím zasadit do dobového kontextu své rodiče, zvláště do souvislostí let 1937 až 1948, tedy doby, jejíž střed obsadila druhá světová válka – a zároveň do prvních dvanácti roků svého života,“ vysvětluje Madeleine Albrightová svůj autorský záměr.
V knize tak najdeme nejen osobní vzpomínky a dramatický příběh rodiny Korbelových, ale také originální pohled na notoricky známé kapitoly našich dějin, například na mnichovské události nebo komunistický převrat. Zároveň zaujmou u nás málo známé okolnosti týkající se například složitého procesu uznání londýnské exilové vlády nebo podrobnosti o českém válečném vysílání BBC, jehož se aktivně účastnil otec Madeleine Albrightové, prvorepublikový politik Josef Korbel.
Vybrané části z obsáhlé více než čtyřsetstránkové knihy Madeleine Albrightové v překladu Tomáše Vrby si můžete poslechnout během deseti večerů od pondělí 17. prosince na Dvojce Českého rozhlasu. Cyklus pak uzavře sváteční setkání s autorkou v neděli 30. prosince od 18.05 na téže stanici. Četba následně vyjde na CD ve vydavatelství Radioservis.
Svobodová, Lenka: Pražská zima. Text k bookletu, 2013. – Cit.: „Když jsem nastoupila jako americká ministryně zahraničí do služby, bylo mi padesát devět let. Tehdy jsem si myslela, že vím vše, co jsem se mohla dozvědět o své minulosti, že vím, kdo byli mí předci, a že znám dějiny své rodné země. Někdo jiný třeba může o své totožnosti pochybovat. Já nepochybovala nikdy…,“ takto začíná svoji poslední knihu nazvanou Pražská zima, která se ve Spojených státech amerických stala bestsellerem, Madeleine Albrightová. Impulsem k napsání Pražské zimy bylo dramatické odhalení jejího židovského původu v únoru 1997. Během jejích prvních pracovních dní v úřadu ministryně zahraničí totiž Washington Post otiskl obsáhlý článek, kde renomovaný reportér Michael Dobbs popsal příběh celého seznamu členů rodiny nové ministryně, kteří během války zahynuli v Terezíně nebo v Osvětimi. Text obsahoval svědectví řady lidí, s nimiž Dobbs osobně mluvil, a i další zdroje byly natolik vyčerpávající, že se o jejich pravdivosti nedalo pochybovat. „Neměla jsem tušení, že moje rodina má židovské kořeny a že víc než dvacet mých příbuzných zahynulo v holocaustu,“ píše Albrightová. Vedle reakcí plných účasti a sympatií se však tehdy objevily také spekulace, že nová ministryně tuto skutečnost zatajila. „Byla jsem vyvedena z míry a upřímně řečeno nepříjemně překvapena, že jsem naši rodinnou historii neznala lépe. Sestra i bratr měli stejné pocity. Ani ujišťování mnoha lidí, kteří mi říkali nebo psali, že měli podobnou zkušenost, totiž že jim rodiče něco zatajili, mne příliš neuklidnilo,“ takto vzpomíná česká rodačka v Pražské zimě na své tehdejší pocity. Ovšem zamlčení příslušnosti k „vyvolenému národu“ nebylo v druhé polovině minulého století nikterak ojedinělé. Šlo o nejjistější způsob, jak budoucí generace ochránit před případnou další vlnou antisemitismu. Také pocity viny těch, kdo holocaust „nezaslouženě“ přežili, vedly k tomu, že se mladí Židé o svém původu dozvídali až v dospělosti, a mnohdy jen náhodou. „Když jsem se rozhodla, že se ponořím hlouběji do rodinné historie, uvědomila jsem si, že nejprve musím zasadit do dobového kontextu své rodiče, zvláště do souvislostí let 1937–1948, tedy doby, jejíž střed obsadila druhá světová válka – a zároveň do prvních dvanácti roků svého života,“ vysvětluje Madeleine Albrightová svůj autorský záměr. V obsáhlé knize tak najdete nejen osobní vzpomínky a dramatický příběh rodiny Korbelových, ale také originální pohled na notoricky známé kapitoly našich dějin, např. na mnichovské události nebo komunistický převrat. Zároveň zaujmou u nás málo známé okolnosti týkající se např. složitého procesu uznání londýnské exilové vlády, nebo podrobnosti o českém válečném vysílání BBC, jehož se aktivně účastnil otec Madeleine Albrightové, prvorepublikový politik Josef Korbel.
Ve vybraných pasážích ze čtyřsetstránkové knihy, které vznikly jako desetidílná četba pro Dvojku ČRo, najdete především mnoho podnětů k zamyšlení n ad tím, co se děje u nás a ve světě dnes. „Historie se nikdy úplně neopakuje, ale najdeme tu věci, z nichž bychom se určitě poučit měli,“ říká Madeleine Albrightová v pořadu, který vznikl během doby, kdy přijela Pražskou zimu představit českým čtenářům, a který jsme pro vás na závěr CD připojili jako bonus.