Almara (1999)
Sylvie Richterová. Text ze sbírky Slabikář otcovského jazyka. Režie Jan Tůma.
Čte Jana Andresíková.
Natočeno 1999. Repríza 9. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).
Lit.: anonym: Ladislav Klíma, bratři Čapkové nebo Richard Weiner. Sedm filozofických povídek českých spisovatelů. In web ČRo 3 Vltava, 4. červen 2024 (článek). – Cit.: „Česká próza nikdy netrpěla přemírou filozofičnosti a spisovatelů – filozofů je v ní jako šafránu,“ říká doktor Blahoslav Dokoupil, který v první polovině 90. let připravil pro rozhlas cyklus Česká filosofická povídka. Prochází v něm literaturou celého dvacátého století a vybírá autory a texty, které by odpovídaly vymezenému žánru. (…)
Klasická filozofická povídka má domov ve Francii a je spojována se jménem velkého Voltaira a jeho Candida, z děl pozdějších autorů pak například s Malým princem Antoina de Saint-Exupéry. Blahoslav Dokoupil v českém prostředí její rysy kromě díla filozofa Ladislava Klímy nachází také v prózách obou bratrů Čapků, Richarda Weinera, Ladislava Dvořáka, Sylvie Richterové nebo Karla Michala. (…)
Autorka přemýšlí o lidské paměti, pomíjivosti, odkazech, které po sobě člověk zanechá. Vše asociacemi propojuje s knihou Josefa Hiršala Píseň mládí. Ocitáme se v okolí mlýna, kde autorka prožila své dětství. Jako bychom viděli vše jejíma dětskýma očima, cítíme vůně, známe příběhy všech zákoutí i postav. Nejvíce ale prozkoumáváme starou malovanou almaru plnou vzpomínek, jež autorka přirovnává k paměti.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku