Tak trochu básník (1999)

Přidal: Přemek |

Září 4, 2007

Eugene O´Neill. Rodinné drama irských přistěhovalců v Americe. Překlad Břetislav Hodek. Rozhlasová úprava Marie Říhová. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: Cornelius Melody (Alois Švehlík), Nora (Dana Syslová), Sára (Lenka Krobotová), Mickey, Maloy a Pat Riley (Pavel Kříž), Jamie Gregan (Svatopluk Skopal), Deborah Harfordová (Jana Preissová), O´Dowd (Zdeněk Maryška), Dan Rocha (Jan Szymik), Nicholas Gadsby (Jaromír Meduna).

Premiéra 22. 5. 1999 (Vltava, 14:30 – 16:00 h.; 84 min.). Repríza 30. 10. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h); 12. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).

Pozn.: Existuje i rozhlasová úprava divadelní inscenace českobudějovického divadla z roku 1971.

Lit.: Venclová, Renata: Eugene O´Neill: Tak trochu básník. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Tak trochu básník – to je název hry amerického dramatika Eugena O´Neilla. Rodinné drama irských přistěhovalců v Americe, jehož hrdinou je životem zklamaný účastník významné válečné bitvy, natočila v Českém rozhlase v roce 1999 režisérka Lída Engelová. Do hlavních rolí obsadila Aloise Švehlíka, Danu Syslovou, Lenku Krobotovou a Pavla Kříže.

Eugene O´Neill se narodil v roce 1888 do rodiny poměrně úspěšného herce irského původu Jamese O´Neilla. Dětství prožil s rodinou na cestách po otcových divadelních štacích a na rozdíl od staršího bratra sám nejprve na divadelní dráhu nepomýšlel. Začal studovat práva na univerzitě v Princetonu, ale po roce nesoustavného studia je ze školy vyloučen. V té době už hodně čte, především Dostojevského, Tolstého, Gorkého, přece jen se začne zajímat o divadlo, opakovaně shlédne Ibsenovu Hedu Gabblerovou a taky střídá nejrůznější někdy dost dobrodružná zaměstnání, hledal štěstí jako zlatokop nebo námořník.

Zkušenosti z dobrodružných let se promítly do jeho prvních dramatických pokusů, v roce 1914 mu vychází první soubor jednoaktovek. Hned od počátku se O´Neill představuje jako osobitý narušitel dosavadních amerických divadelních konvencí, které boří jak výběrem témat, tak postav – mezi kterými se už v této rané době objevuje prostitutka. První O´Neillovou hrou uvedenou na scéně byla aktovka Cesta na východ do Cardiffu, měla úspěch a pomohla tak na jeviště i dalším autorovým hrám.

Tvorba Eugena O´Neilla her započala tzv. slavné období moderního amerického dramatu. Jeho hry dokázaly, že americké publikum nehledá jen muzikálovou nebo komediální zábavu, na Broadwayi slavil O´Neill úspěch s dramaty Anna Christie, za kterou dostal v roce 1921 Pulitzerovu cenu, nebo tragédií Smutek sluší Elektře.

O´Neillovy hry mají hluboký psychologický podtext, často v nich zkoumal pocity viny, odcizení, iluze a zklamání. Za dramatické dílo, ze kterého jmenujme ještě alespoň dramata Velký bůh Brown, Miliónový Marco, Všechny boží děti mají křídla, dostal v roce 1936 Nobelovu cenu za literaturu. Ocenění, které O´Neill získal jako druhý americký spisovatel (a první americký dramatik), pro něj mnoho znamenalo, ale své dílo tím rozhodně nepovažoval za dovršené. V následujících letech dokončil mistrovské hry Ledař přichází, Cesta dlouhého dne do noci, Měsíc pro smolaře a zároveň koncipuje velký cyklus devíti dramat s názvem Příběh vlastníků, kteří se vyvlastnili.

Ambiciózní soubor her, které by zmapovaly stopadesát let americké historie, O´Neill nakonec nedokončil, všechny rukopisy údajně spálil, v pozůstalosti se zachoval jen text hry Tak trochu básník. Děj rodinného dramatu irských přistěhovalců v Americe je situován do roku 1828 a jeho „hrdinou“ je životem zklamaný účastník významné válečné bitvy (bitvy u Talavery).

Rozhlasové hry