Jarmila Baxová
Hlasatelka.
V zahraničním vysílání pracovala bezmála čtyři desetiletí a posluchače oslovovala ve francouzštině. Dlouhá léta totiž žila v Paříži.
„Moje maminka byla supermodení žena. Ona se dovedla rozvést a utéct do Paříže. Tam se žilo. Potom jsem se vrátila do ČR podruhé na dovolenou a už byly zavřené hranice. Když jsem chtěla odejít, už jsem nemohla. Tak jsem tu zůstala.“
V kolika letech jste do rozhlasu přišla a jaké byly ty začátky?
„Přišla jsem do rozhlasu ve 28 letech. A byla jsem přijatá od pana Toska, který byl velice příjemný a inteligentní. Celá jeho rodina zůstala v koncentráku a on přišel sám. Myslím, že uměl asi 7 řečí, tak to něco znamenalo. Když jsem dělala zkoušku hlasu, já jsem se velice bála. To více, rozhlas byl rozhlas. A on mi povídá, nebojte se, bude s vámi dobrý hlasatel. Skutečně měl asi pravdu, neboť jsem tam zůstala dlouhou dobu, asi 38 roků.“
Kde všude jste v radiu pracovala?
„Ve francouzském oddělení a potom jsem 20 roků pracovala na interprogramu. To bylo ve čtyřech jazycích.“
Kdy se u vás doma poprvé objevilo radio?
„Tehdy jsem bydlela v Paříži. To byla taková velká bedna a okolo jsme všichni seděli. Tehdy jsem skutečně nemyslila, že já budu pracovat v rozhlasu 38 roků, když jsem poprvé viděla tu bednu.“
Jaký žánr máte ráda?
„Mám ráda šikovné reportáže, dobrou hudbu. Folklór, dechovky. Poslouchám dvojí rozhlas. Ráno si dávám francouzský a potom samozřejmě Český rozhlas. Musím říct, že tam jsou výborní hlasatelé.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Hrozně by mě zajímalo jestli ještě paní Baxová žije…
POkud máte nějaké informace o jejím úmrtí pošlete mi na můj email ( 00149@email.cz ) odkaz. Děkuji :)
Napište komentář k článku