Osudy – Karel Valoch 1/3 (2013)

Přidal: Přemek |

Březen 5, 2013

Rozhlasové vzpomínky archeologa. Připravila Renata Venclová.

Natočeno 2013. Premiéra 4. – 6. 3. 2013 (3 x 30 min).

Lit.: Venclová, Renata: Rozhlasové vzpomínky archeologa Karla Valocha. In web ČRo, březen 2013 (anotace + zvuková ukázka). – Cit.: Vltavské Osudy na začátku tohoto týdne věnujeme Karlu Valochovi, významné osobnosti české archeologie. Evropsky uznávaný odborník na archeologii paleolitu doc. PhDr. Karel Valoch, DrSc. se narodil v roce 1920.

Starší době kamenné propadl od raného mládí, jako brněnský rodák měl na dosah ruky významná paleolitická naleziště na Stránské skále nebo v Moravském krasu, kde později, už jako odborný pracovník muzea vedl dlouholetý terénní výzkum v jeskyni Kůlna. Jako osmiletý navštívil s rodiči Pavilon Anthropos, který pro výstavu soudobé kultury v roce 1928 připravil profesor Karel Absolon, s nímž se Karel Valoch později osobně seznámil.

Proměnit amatérský zájem o paleolit v odbornou vědeckou činnost se Karlu Valochovi podařilo začátkem padesátých let, kdy nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně, pro které odborně pracoval více než 60 let.

Je smutnou shodou okolností, že premiéry svých Osudů na Vltavě se Karel Valoch nedožil. Nestor moravské archeologie, který přes svůj vysoký věk udivoval své okolí záviděníhodnou vitalitou a pracovním nasazením, zemřel v sobotu 16. února ve věku nedožitých 93 let. Poslední rozloučení s Karlem Valochem se koná 4. března v 13.15 v krematoriu na Jihlavské ulici.
Lit.: Venclová, Renata: Lepší život jsem si nemohl přát. In web Týdeník Rozhlas 10/2013 (článek). – Cit.: Rozhlasové vzpomínky archeologa Karla Valocha (1920) zazní od pondělí 4. března (vždy v 11.30) v další sérii vltavského cyklu Osudy.
Starší době kamenné propadl Karel Valoch už jako kluk. V pěti šesti letech nakukoval přes rameno svému švagrovi a starším nevlastním sourozencům, když třídili nálezy získané při amatérských výkopech v okolí Brna. V polovině třicátých let ho bratr Hugo vzal na první sběr pazourků do terénu a od té doby už začal Karel Valoch prakticky veškerý svůj volný čas trávit průzkumy známých pravěkých lokalit a studiem dostupné odborné literatury. Pravidelně sledoval také časopis Příroda, který v Brně vydával profesor Karel Absolon. A když mu jedno číslo časopisu s Absolonovým článkem o pravěkých nástrojích uniklo, vypravil se pro ně k autorovi osobně. Věhlasný profesor přijal dvaadvacetiletého amatérského badatele velmi vlídně a i nadále zůstaly dveře jeho dobře zásobené knihovny pro Karla Valocha otevřené. Návštěvy u tehdy již penzionovaného profesora Absolona pomohly přečkat Karlu Valachovi tíživé časy druhé světové války i dobu těsně po ní, kdy se jeho napůl německá rodina prakticky rozpadla. (Tři o mnoho let starší německy mluvící nevlastní sourozenci skončili v zahraničí, těžce nemocný tatínek jejich odsun nepřežil a zemřel rok po válce.)
Proměnit amatérský zájem o paleolit v odbornou vědeckou činnost se Karlu Valochovi podařilo začátkem padesátých let. Do čela oddělení pro diluvium v Moravském muzeu v Brně nastoupil Jan Jelínek, kterého zaujaly Valochovy články o paleolitu. Jelínek nabídl Karlu Valochovi místo na svém oddělení pod podmínkou, že vystuduje archeologii na vysoké škole. Šanci na zásadní životní změnu využil Karel Valoch beze zbytku. Absolvoval studium na brněnské Univerzitě J. E. Purkyně (nyní Masarykova univerzita) a záhy se stal respektovaným odborníkem na moravský paleolit, o kterém se vědělo i v zahraničí. V muzeu se od svého nástupu účastnil všeho, co bylo kolem paleolitu zapotřebí – od katalogizování sbírek a budování knihovny na oddělení diluvia, až po vlastní archeologické výzkumy a následné publikace výsledků terénních prací. S profesorem Jelínkem se podílel na vybudování brněnského ústavu Anthropos, jehož součástí je i slavný pavilon vycházející z původní Absolonovy expozice z roku 1928.
Nejvýznamnějším obdobím Valochovy vědecké kariéry se stalo patnáctileté kopání v jeskyni Kůlna v Moravském krasu v letech 1961 až 1976, které doložilo existenci sídliště, na něž se opakovaně vraceli neandertálci v průběhu přibližně sedmdesáti tisíc let. Výzkum Kůlny obohatil sbírkový fond ústavu Anthropos o téměř padesát tisíc kamenných artefaktů a sto tisíc zvířecích kostí. Moravskému zemskému muzeu zůstal Karel Valoch věrný neuvěřitelných šedesát let, ještě jako dvaadevadesátiletý denně docházel do své kanceláře a dál přispíval články o nejstarších dobách lidstva do českého i světového odborného tisku. Tento záviděníhodný pracovní elán dokládá loni vydaná kniha Kůlna: historie a význam, jejíž křest se odehrál přímo v někdejším hlavním dějišti výzkumů.
V prostorách Moravského zemského muzea jsme také natočili jeho rozhlasové vzpomínky. Za svým životem se Karel Valoch ohlíží jako šťastný muž, kterému se podařilo vyplnit každou volnou chvíli prací v oboru, jenž si zamiloval už od dětství.

Radiodokument