Lešanské jesličky (1985)

Přidal: Přemek |

Březen 25, 2013

František Hrubín. Lyricko-epická skladba, v níž se básník znovu vrací do kraje svého dětství, aby na příběhu dítěte, odloženého do sněhu, připomenul naději i osudovost lidského života. Hudbu složil a řídí Zdeněk Šikola. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Luděk Munzar, Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Rudolf Hrušínský I., Ota Sklenčka, Věra Kubánková.

Natočeno 1985. Premiéra 26. 12. 1985 (Vltava, 22:13-23:00 h.; 46 min.). Obnovená premiéra 24. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:30 h).

Lit.: Doležal, Miloš: Lešanské jesličky. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.: Bylo již několikrát napsáno, že se dvě krajiny přetahovaly o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína, toho „tichého extatika a mámivého melodika“, jak jej kdysi nazval F. X. Šalda – a to rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života a jihočeské Třeboňsko, kam pravidelně zajížděl na letní dům. Ale nad nimi či přesněji za nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví s obcí Lešany, zvlněná krajina Hrubínova rodu a také krajina jeho dětství a dospívání.

František Hrubín se sice narodil 17. září 1910 v Praze na Vinohradech, ale rodina se v roce 1914 přestěhovala z existenčních důvodů na chalupu matčina otce, když tatínek budoucího básníka narukoval na frontu 1. světové války a žila tam ještě čtyři léta poté, co se v roce1919 vrátil z války. Blízká řeka Sázava, Pěnkavský jez, peřeje u Kamenného Přívozu se stínem Máchy-poutníka, matčiny rodné Lešany, otcovy Břežany, zahrada, starý jilm, postavy matčina a otcova rodu, křesťansky prožívaný liturgický rok, umírání, rození – to vše a jiné zabydlovalo Hrubínovu vnitřní krajinu.

Názvy knih podstatně určených autorovými lešanskými zážitky se skládají v dlouhou řadu – od raných Zpíváno z dálky až po Lešanské jesličky. Hrubínovi se krajina rodu nikdy neproměnila v pouhou a statickou přírodní rekvizitu, nýbrž mu byla mnohovrstevnatým prostorem, zároveň hmotným i duchovním.

Právě Lešanské jesličky jsou poslední dokončenou a za života publikovanou Hrubínovou básnickou skladbou. Napsal ji v roce 1969 na žádost Vladimíra Justla, který tehdy vedl poetickou vinárnu Viola, a právě tam také básnická skladba měla na konci roku 1969 premiéru. Skladbu propojují biblické reminiscence s básníkovou zpovědí a dialogy Marie a Josefa s hovory hostinského páru. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“