Děti a já (2012)

Robert Sedláček. Minutová hra. Úsměv baviče – radostný, nebo trpký? Zvukový mistr Radek Veselý, Michal Rataj. Zvuková spolupráce Michal Rataj. Natáčecí technik Jitka Kundrumová. Produkce Iveta Tomášková, Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Robert Sedláček.

Osoby a obsazení: herec 1 (Ondřej Vetchý) a herec 2 (Jaromír Dulava).

Natočeno v roce 2012. Rozhlasová premiéra 3. 4. 2013 (1 min). K poslechu zde.Text hry:

(Zpěv dětí. Zpívají koledu nebo tak něco. Zpěv přichází odkudsi z pódia a my jsme evidentně v zákulisí. Za pódiem. Potichu – aby nerušili – mluví dva chlapi.)

HEREC 1: Máme ještě padesát sekund. Uprav si kravatu.

HEREC 2: Mám depku, vole.

HEREC 1: To máš furt.

HEREC 2: Napadlo mě, že nesnáším děti. Nenávidím je.

HEREC 1: Mhmm…

HEREC 2: Bylo mi devět. Hráli jsme si s bráchou na hřišti. Byla tam parta malých cikánů. Pak přišel jeden a kopl bráchu do břicha. Rozumíš; brácha měl pět roků. Mohl to zkusit na mě, ale (neudělal to a) vybral si malinkýho, blbýho bráchu.

HEREC 1: Děcka za to nemůžou, že jsou blbý. (My jsme daleko větší hovada.) Poď… jdeme!

(Zpívání na pódiu skončilo. Mikrofon zůstává v zákulisí, i když herci odešli. Slyšíme z dálky herce mluvit do mikrofonu.)

HEREC 1: Nazdar děcka! Jste zvědaví, co si o dnešním dnu myslí dospěláci?

DĚTI (hromadně): Jsmééé.

HEREC 1: Tak to je super! Tady Pavel vám teď něco předvede!

HEREC 2: Ahoj děcka!

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)