Dobrá vůle – Šel jsem dlouhými cestami (2013)

Přidal: Přemek |

Srpen 3, 2013

O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším. Romští teenageři spolu s dalšími svěřenci sociálního pracovníka Jana Horvátha z nízkoprahového romského klubu na českobudějovickém sídlišti Máj navštívili internační tábor v Letech u Písku. Jak na ně návštěva míst, kde před 70ti lety Češi nechali umírat Romy, zapůsobila? Co se od té doby u nás změnilo nebo nezměnilo? Připravil Filip Černý a Ivan Studený. Použité texty Paul Polansky (Tíživé mlčení). Dramaturgie a režie Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roman Špála.

Ukázky čte Valérie Zawadská.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2013. Premiéra 4. 8. 2013 (ČRo 2 Praha, 18:05 h.; 25 min). Repríza 8. 12. 2013; 13. 12. 2013 (Dobrá vůle Plus); 8. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 3. 9. 2016 (ČRo Plus, 22:05 h.) v cyklu Dobrá vůle Plus; aktualizovaná repríza s komentářem Tomia Okamury 21. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.); 7. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 10. 4. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) k Mezinárodnímu dni Romů (8. 4.).

V diskusi následující po pořadu diskutují Fedor Gál a další.

K poslechu zde.

Pozn.: O cestě romských teenagerů z českobudějovického sídliště do romského koncentračního tábora v Letech. Od roku 1942 tam bylo internováno více než 1300 mužů, žen a dětí romského etnika. Nezřídili ho nacisté, ale Češi. (anotace, 2016)

Lit.: Černý, Filip: Šel jsem dlouhými cestami. Dokument o romském koncentráku v Letech. In web ČRo Dvojka, srpen 2015 (článek). – Cit.: Se skupinou romských teenagerů z českobudějovického sídliště Máj do romského koncentračního tábora v Letech. Od roku 1942 tam bylo internováno více než 1300 mužů, žen a dětí romského etnika.

Internační tábor v Letech nezřídili nacisté pro Židy, ale Češi pro Romy. A to v roce 1942 se svolením říšského protektora Konstantina von Neuratha. Když nacisté na konci téhož roku zahrnuli do „konečného řešení“ vedle Židů také Rómy, staly se Lety přestupní stanicí do Osvětimi.

Kvůli katastrofálním životním podmínkám byl koncentrák uzavřen. Od 70. let stojí na místě lágru velkovýkrmna vepřů. Skromný památník, který připomíná smutnou kapitolu česko-romského soužití, najdete v jeho sousedství na bývalém táborovém pohřebišti.

V pořadu uslyšíte úryvky z knihy amerického historika Paula Polansky Tíživé mlčení. Vzpomínky očitých svědků, kteří přežili, čte Valerie Zawadská. Autoři Filip Černý, Ivan Studený. Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová. Zvukový mistr Roman Špála.

Lit.: Studený, Ivan: Dokument: O hrůzách v Letech svědčí fakta tesaná do kamene. In web ČRo Plus, 21. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Internační tábor v Letech nezřídili nacisté pro Židy, ale Češi pro Romy, a to v roce 1942 se svolením říšského protektora Konstantina von Neuratha. Když nacisté na konci téhož roku zahrnuli do „konečného řešení“ vedle Židů také Romy, staly se Lety přestupní stanicí do Osvětimi. Ale byli to Češi, kdo v táboře obstarával provoz i dozor nad zajatci.

V roce sedmdesátiletého výročí uzavření tábora natočili redaktoři Filip Černý a Ivan Studený s dramaturgyní Lenkou Svobodovou unikátní dokument v cyklu Dobrá vůle. Autoři se pokusili prostým, laickým způsobem ohledat snadno dostupné reálie a odkazy přímo v Letech u Písku, ale také v blízkých Mirovicích.

Náhrobky se jmény kojenců a batolat

Běžnému návštěvníkovi památníku v Letech snadno unikne jeden podstatný důkaz o tom, jaké podmínky asi panovaly v táboře. Je totiž k vidění na hřbitově v sousedních Mirovicích. Na jednom místě tam autoři objevili soustředěné hroby s ostatky dětí, které v táboře v Letech zemřely. Jména na náhrobcích s daty narození a úmrtí svědčí o tom, že v táboře mnoho dětí nepřežilo víc než pár měsíců. To jsou fakta, tesaná do kamene, která nepotřebují komplikovaný historický výklad.

Autoři mohli k mikrofonu pozvat odborníky, historiky nebo politiky, snad i pamětníky. Místo toho si ale vypůjčili dvě dodávky a zorganizovali výlet za poznáním spolu s partou romských školáků žijících na problematickém českobudějovickém sídlišti Máj. Pořad se soustřeďuje na mladou generaci Romů, kteří znají problémy obyvatel vyloučené lokality, žijí na sídlišti, kde jsou Romové kritizováni, kde není bezproblémové soužití.

Současně s vyprávěním historie tábora v Letech přibližuje dokument reakce dětí. Ukazuje, nakolik jsou náctiletí Romové citliví vůči tomu, co se děje kolem nich. Jaké hlasy z aktuální společenské diskuze k nim doléhají a jak je ovlivňují.

Romské děti bili čeští četníci

Studeného a Černého reportážní snímek z exkurze romských školáků v Letech odhaluje, že děti si spojují romský holokaust výhradně s nacismem a hitlerovským režimem. Nedochází jim, že jejich předkům v Letech nejvíce ubližovali právě Češi. Velitel tábora byl Čech, do dětí tam bušili řemenem čeští četníci a místní obyvatelé se tvářili, že nic nevidí.

V dokumentu zaznívají i úryvky z knihy sebraných svědectví českých Romů, Tíživé mlčení amerického historika Paula Polanskyho. Autoři komentují i vývoj sporu o areál vepřína, který stojí na území někdejšího tábora.

Český rozhlas Plus uvádí pořad v repríze redigované oběma autory v únoru 2018. Novou verzí reagují tvůrci na aktuální rozvíření diskuze o táboře v Letech. Původní unikátní záznam reakcí mladých Romů na temnou kapitolu historie česko-romského soužití tedy autoři zasadili do kontextu aktuálních událostí. Připomínají odkup vepřína státem za 450 milionů korun a všímají si kontroverzních výroků politika Tomia Okamury. Pokusy o svébytný a problematický výklad historie jsou v pořadu zobrazeny jako deformovaná změť výkřiků prostupující mediální prostor.

Radiodokument