Music matters in Cairo / Kdo udává tón Káhiře (2013)

Suzy Kleinová se vypravila do Káhiry, aby se setkala s tamními hudebníky a kulturními aktivisty a aby zjistila, jak si Egypt v roce 2013 vytváří novou kulturní identitu. Dokument vznikal v atmosféře dramatických změn a protestů, které měly za následek sesazení prezidenta Muhammada Mursího.

Autorka se přitom dozvídá, že egyptská kulturní identita se vyvíjí už sedm tisíc let a patří k ní faraónská, arabská, koptská a západní vážná hudba a že dnešní hudebníci vycházejí do ulic, jelikož chtějí tuto rozmanitost kulturního projevu bránit.

V roce 1871 se v tehdy nově vybudované Káhirské opeře konala premiéra Verdiho velkolepého díla Aida. V červnu 2013 vystoupili opět na pódium Opery pěvci a hudebníci, připravení uvést další představení Aidy, ale tentokrát přitom drželi v rukou transparenty a protestovali proti nežádoucím zásahům ministra kultury – už šestého během dvou let. Suzy Kleinová hovoří s dirigentem Orchestru Káhirské opery Nayerem Naguim a novinářkou Ati Metwalyovou, jichž se ptá, zda protesty probíhající v uměleckých kruzích odrážejí celkové projevy nespokojenosti v celé zemi, a jakou roli hraje umění v ochraně kulturní rozmanitosti ve státě s osmdesáti miliony obyvatel. Obavy umělců také autorka sdělila osobně – dnes už neúřadujícímu – ministru kultury Azízovi a požadovala od něho přímou reakci na jejich tvrzení.

Kulturní aktivistka Basma El Husseiní, která provozuje nevládní uměleckou organizaci Kulturní zdroj, hovoří s Kleinovou o tom, že umění bývá v Egyptě obvykle spojené s vládnoucí elitou, a popisuje, jak její organizace přináší hudbu, divadlo a tanec sociálně znevýhodněným skupinám obyvatel. Zastává přitom názor, že potřebu nových způsobů vyjadřování pociťují dnes Egypťané silněji než dříve.

Jednou z nejvýznamnějších náboženských menšin jsou v dnešním Egyptě koptští křesťané. Koptové, jejichž církev vznikla v prvním století našeho letopočtu, si svou hudbu uchovávali po dva tisíce let v ústním podání. Pracovníci Ústavu pro koptská studia se od nástupu záznamových technologií snaží o katalogizaci a nahrávání této hudby a nedávno ji převedli do digitální podoby. Doktor Michael Ghattas autorce vypráví o koptské historii, která sahá až do faraónských dob, a vysvětluje, proč se dnešní egyptská koptská komunita obává o svou budoucnost.

Egyptská loutna zvaná oud má tradici dlouhou více než sedm století a patří k základním prvkům arabské klasické hudby. Archivář a hráč na oud Mustafa Saíd v bytě na káhirské periferii, plném starých šelakových desek, vypráví Suzy Kleinové o tom, jak arabská klasická hudba od 50. let 20. století přebírá inovační prvky ze Západu, a také uvádí, proč je dnes podle něho nesmírně důležité, aby hudebníci čerpali inspiraci z klasického arabského repertoáru dávných dob a aby s pomocí této hudby hledali cestu do budoucna.