Babu a papoušek (2013)

Přidal: Přemek |

Leden 13, 2014

Petr Vodička. Rozhlasová hra pro mládež. Hudba Petr Kaláb. Zvukový design Jan Trojan. Zvuk Dominik Budil. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Produkce Dana Reichová. Supervize Ivan Chrz. Režie Petr Vodička.

Osoby a obsazení: Babu (Julie Baboráková), Zigi (Martin Matejka), bezdomovec Jarda (Miroslav Táborský), Julius Ledvina (Miroslav Hanuš), Papu a táta (Pavel Tesař), profesor (Jan Vondráček), Sochor (Vlastimil Zavřel), Mňoukna (Helena Dvořáková), Chlup (Tomáš Turek), Olin (Marek Němec) a Marcel (Jan Meduna).

Natočeno 2013. Premiéra 25. 1. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.). Repríza 7. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 6. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 13. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Pozn.: Režisér a autor Petr Vodička plánuje podle hry natočit celovečerní film Babu v nočním městě (očekávaná premiéra 2027).

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Dětská detektivka v rytmu hip hopu. In Týdeník Rozhlas 4/2014, s. 8 (článek). – Cit.: V sobotu 25. ledna ve 13.05 hodin si děti na Dvojce Českého rozhlasu mohou naladit rozhlasový dárek k pololetnímu vysvědčení – premiéru hry nazvané Babu a papoušek, hiphopový detektivní příběh z prostředí moderního města, který napsal a režijně nastudoval Petr Vodička.

Zigi je obyčejný kluk, básník ulice, který mluví ve verších a mezi lavičkami na sídlišti pozoruje okolní svět, což mu přináší spoustu podnětů nejen pro písně vznikající z momentální nálady. „Noční město je jako tajemnej les. A protože večer hrdí majitelé kobercovejch zvířat venčí svoje čtyřnoháky, můžeš potkat sem tam docela veselý vobrázky. Třeba kravaťáka s pudlem, babku s jezevčíkem nebo – jako v mým případě – ninju s papouškem.“ Právě tak začíná Zigi komentovat příběh, v němž hlavní role mají malá holka Barbora pátrající po svém zmizelém papouškovi a na straně druhé zlý profesor, který je samý podvod a zrada a před žádnou špatností ho nic nezastaví.

Slova do skládačky

Námět na hru, v níž jde o holý život a vystupují v ní skutečné bytosti i podivná monstra, získal Petr Vodička už před mnoha lety při přijímacích zkouškách na katedru alternativního a loutkového divadla DAMU, kdy musel z několika zadaných výrazů rychle napsat pohádku. Pospolu se vyskytla slova holka a papoušek, která autor posléze v roce 2012 využil při psaní hry pro Naivní divadlo Liberec. Právě tehdy vznikl scénář, jenž se stal základem rozhlasové dramatizace inspirované komiksovým způsobem tvoření. Režisér Petr Vodička si dal za cíl zkusit převést do zvukové podoby vše, co je pro komiks charakteristické, tedy především zkratku, nadsázku a vykreslování obrazů (v tomto případě zvukem), a přitom neztratit příběh, což se může stát podivuhodně snadno.
Jako zkušeného autora, který pro dětské divadelní publikum píše už patnáct let, Vodičku na této konkrétní látce zajímalo především to, jak v příběhu s jistými pohádkovými motivy mohou fungovat postupy používané v detektivkách a do jaké míry je možné pracovat s cíleným zadržováním informací, aby děj ještě zůstal dětem srozumitelný. Pro divadlo Petr Vodička nastudoval už nejednu inscenaci (například pro Naivní divadlo Liberec, Divadlo Alfa Plzeň, Divadlo Lampion Kladno), ovšem v rozhlase se hra Babu a papoušek stala jeho režijním debutem. Velkou oporou mu proto byl dlouholetý a oceňovaný režisér Ivan Chrz, dále nadšený zvukový designér Jan Trojan a v neposlední řadě trpělivý zvukový mistr Dominik Budil. Dobrou volbou pro začínajícího režiséra byl i herecký tým, který sestával z členů pražského Divadla v Dlouhé (Martina Matejky, Miroslava Hanuše, Miroslava Táborského, Pavla Tesaře, Jana Vondráčka, Vlastimila Zavřela, Jana Meduny, Marka Němce, Heleny Dvořákové a Tomáše Turka). Hlavní roli Babu (Barbory) ztvárnila členka Dismanova rozhlasového dětského souboru Julie Baboráková. Jak sám Vodička potvrzuje, s herci se mu pracovalo výborně: „Mají ze svého divadla zažitou jakousi společnou komediálnost, neustále přítomnou radost z určitého druhu humoru.“

O strachu, odvaze i štěstí

Novou rozhlasovou hru pro děti do značné míry charakterizuje hudba Petra Kalába, která čerpá z úspěšné stejnojmenné inscenace Naivního divadla Liberec. Tamní dětští diváci přijímají příběh bezvadně a hudba je chytla natolik, že v jedné základní škole začali žáci po vzoru průvodce Zigiho rapovat.

Příběh hry se odehrává v nočním městě, kde Babu pátrá po svém ukradeném papouškovi a přitom potká nové přátele: neúspěšného rapujícího básníka ulice Zigiho, doktora Juliuse Ledvinu, který chodí každý večer běhat, aby zapomněl na svou osamělost, a bezdomovce Jardu, jenž je šikovným opravářem a konstruktérem nejrůznějších elektrických přístrojů. Podivuhodná zařízení, moderní technika a industriální prostředí hrají v příběhu důležitou roli. V podstatě však jde ve hře především o boj dobra se zlem, což je základ tvorby pro děti.
Režiséra Petra Vodičku práce pro rozhlas nadchla a odnáší si z ní celou řadu zkušeností: „Vidím důležitost jednotlivých fází rozhlasové režie, pochopil jsem, kde a co je potřeba ohlídat, co se vlastně podepisuje na konečném výsledku, ale také to, že v určitých momentech toho jako režisér moc neovlivním. Při práci jsem dbal na temporytmus, který je u hry s hudebními prvky zvláště důležitý, a také jsem hodně přemýšlel nad tím, jak vytvořit ve studiu a zvukovými prostředky šťavnaté a věrohodné postavy. Rozhlasová tvorba je úplně něco jiného než práce v divadle, ale myslím, že když se člověk zvládne přenastavit na rozhlasový systém, může mu být kontaktní divadelní cítění k užitku. Na rozhlase coby médiu mě baví to samé, co čtenáře na literatuře: člověk si při poslechu vytváří svou vlastní představu, nechává si hlavou běžet svůj vlastní film, který může být černobílý, barevný, milý i hrůzostrašný, u každého však trochu jiný. Vždy se jedná o originál.“
Snad se i vám, vašim dětem a vnoučatům při poslechu rozhlasové hry Babu a papoušek budou v mysli tvořit barevné obrázky plné napětí, touhy, odvahy i strachu, ale také štěstí a humoru. Mnohé děti možná přimějí k přemýšlení nad tím, kdo je opravdu špatný a kdo na první pohled podivně a nedůvěryhodně jenom vypadá, ve skutečnosti je však velký a odvážný hrdina.

Lit.: ČTK: Mezinárodní cenu Prix Bohemia Radio získal projekt Audioblogs. In web Blesk, 27. 11. 2014 (zpráva). – Cit.: Nejvyšší ocenění – Mezinárodní cenu na 31. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio získal projekt Audioblogs z Francie. Projekt z kategorie Online vtahuje hlavně mladé lidí do jejich vlastní rozhlasové umělecké a publicistické tvorby. V národní soutěži v kategorii Dokument vyhrál pořad Anatomie jedné moravské vesnice autorky Brit Jensenové, mezi reportážemi uspěl Transparent do Soči autora Pavla Poláka. Ocenění poroty se dočkalo i několik pořadů v kategorii Pořad pro děti. Vyhlášení vítězů se dnes uskutečnilo v budově Českého rozhlasu, organizátora soutěže.

Na pořadu Audioblogs porota ocenila, že naplňuje hodnoty veřejné služby. Na webové stránky Audioblogs mohou lidé nahrát do zvláštních rubrik své první dokumenty, hudební kreace i umělecký přednes. „Možnost komentářů a sdílení na sociálních sítích zároveň vtahuje do diskuse a sdílení děl široké internetové publikum. To vše zastřešuje tým ARTE Radio, který každý měsíc novou tvorbu hodnotí a to nejlepší vybírá i do rozhlasového vysílání,“ píše ve svém zdůvodnění porota.

V kategorii Pořad pro děti získalo národní cenu několik pořadů. Jako Rozhlasová hra nebo rozhlasová pohádka – dramatická zvítězila pohádka Babu a papoušek autora a režiséra Petra Vodičky. V podkategorii Rozhlasová četba pro děti do 20 minut (na jeden hlas) uspěl pořad Minutové pohádky autora Jiřího Dvořáka. Kouzelná kniha Káji Kučery autora Justina Svobody obdržela cenu v podkategorii Publicistika – rubrika. V podkategorii Komponovaný pořad do 60 minut vyhrál pořad Klub Radia Junior Letní létání autorky Magdaleny Šorelové.

Cílem soutěže je podle Českého rozhlasu přispívat ke zvyšování kvality rozhlasové tvorby. V letošním roce byly vyhlášeny čtyři soutěžní kategorie – Online, Pořad pro děti, Dokument a Zpravodajský příspěvek (reportáž). Kategorie Online byla věnována tuzemské i zahraniční tvorbě s udílením mezinárodní ceny. V dalších třech kategoriích byla přehlídka otevřena českým a slovenským pořadům.

Už v rámci zahajovacího koncertu 31. ročníku ve Smetanově síni pražského Obecního domu do Síně slávy festivalu Prix Bohemia Radio vstoupil dlouholetý dirigent SOČRu Vladimír Válek a režisérka rozhlasových her Hana Kofránková. Cenu Karla Kyncla získala Klára Lukešová-Stejskalová, Cenu Jiřího Ješe za nejlepší komentář bez omezení délky, publikovaný v elektronických nebo tištěných médiích pak obdržel Jan Macháček. Pavla Tomicová převzala Cenu Thálie 2014 za nejlepší herecký výkon v rozhlasové hře. Podrobné informace o festivalu je možné najít www.prixbohemiaradio.cz.

Rozhlasové hry