Hliněný tygr 1/7 (2008)

Přidal: Přemek |

Březen 25, 2008

Nepálské legendy a mýty ze stejnojmenné knihy. Překlad Pavel Czeczotka. Vybrala Vladimíra Bezdíčková. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Vladimír Čech.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 29. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. dílu 27. 6. 2011 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.); 30. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Pověst o vzniku údolí. Legenda o kapkách rosy. Příběh od Hanumánova ghátu (15min.). – 2. Kdo je nejsilnější? Zázračně vypleté pole. Ochránkyně dětí. – 3. Obr zvaný Guru Mapa. Setkání v džungli. – 4. Smůlovatý kouzelný plášť. – 5. Hliněný tygr. Příběh chudičké bohyně. Jak nága obměkčil Garudovo srdce. – 6. Jak holič tygry převelice vylekal. Krušný návrat Surata Badžry. – 7. Královna Tólarání. Dharma nebo hřích?

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Stránky na dobrou noc – Hliněný tygr (7 částí). In web ČRo 3 Vltava, červen 2011 (článek). – Cit.: Na území Nepálu žije na padesát etnických a jazykových skupin. Jen nevelké procento populace zaujímají Névárci, ale o to důležitější z hlediska kulturního. Příběhy uváděné z knižního výboru Hliněný tygr pocházejí povětšinu z névárské vypravěčské tradice a odehrávají se v Káthmándském údolí.

Většina příběhů v sobě ukrývá zrnko pravdy v podobě historického jádra příběhu, ale časem se na ně nabalila řada dodatků a smyšleností. Lidé ve starém Nepálu žili ve strachu z nejrůznějších božstev a démonů, lidožravých obrů a zlomyslných duchů a ochranu před nimi hledali u vyšších božstev. K usmíření zlých duchů a k dosažení požehnání od dobrotivých božstev posloužila kouzla, zaklínadla a tajemné obřady.

Mezi Nepálci si získaly velikou oblibu. I my se tedy setkáme s obvykle přátelskými nágy, polobožskými hadími bytostmi, žijícími na dně jezer a řek. Stejně tak by nebezpečí nemělo hrozit od khjá, dobrosrdečného ducha s dlouhým vyplazeným jazykem a tělem porostlým chlupy. A kdo by si nepřál pobýt ve společnosti nebeské víly apsarasy a nechat se oblažovat a svádět jejím tancem… Daleko hůř dopadne setkání s lidožravým obrem lakhé či s duchem kičkiní. Ten na sebe navíc často bere podobu spanilé dívky. Jediná možnost, jak ho poznáte, je podívat se bytosti na chodidla. Pokud jsou otočená dozadu, rychle pryč! Zveme vás tedy k poslechu vyprávění z dob, kdy ještě bohové chodili po zemi.

Lit.: anonym: Hliněný tygr. In web ČRo 3 Vltava, březen 2008 (článek). – Cit.: Nepálské legendy a mýty přicházejí z dob, kdy ještě po zemi chodili bohové a démoni. Vyprávění se často vážou ke konkrétním místům v himálajském království, vystupují v nich historické osobnosti a celý pantheon místních bohů. Mnohdy se jedná o záznam skutečné události z nepálské historie, ústním podáním časem přibarvené a změněné v legendu, v níž hrají nezastupitelnou úlohu hinduistická i buddhistická božstva či démoni.

Káthmándská kotlina je svými chrámy a pamětihodnostmi nevyčerpatelným zdrojem legend a mýtů. Snad ke každé svatyni se pojí nějaký příběh o jejím vzniku a legendy patří i ke svátkům. Některé příběhy lze poměrně přesně datovat podle historických událostí či osobností. Většina má v sobě zrnko pravdy, na které se v průběhu věků při předávání z generace na generaci leccos nabalilo, a tak často existuje i několik verzí jednoho příběhu.

Lidé ve starém Nepálu žili v neustálém strachu z místních božstev a démonů, lidožravých obrů a zlomyslných duchů a ochranu hledali u vyšších božstev. Ta od nich očekávala vstřícnost způsobem, který se zásadně neliší od požadavků obyčejných lidí. I bohové mají v některých vyprávěních ryze lidské slabůstky… Obvykle přátelské jsou polobožské hadí bytosti, žijící na dně řek a jezer. Ve výsledku není zlý ani obr Guru Mapa a kdo by si nepřál pobýt ve společnosti nebeské víly apsarasy a nechat se oblažovat jejím tancem!

Zásadní kulturní význam, hovoříme-li o nepálské tradici a kultuře, mají Nevárci (tvoří jen jedno procento nepálské populace). Ti říkají, že vypravěč i posluchači mohou odejít, ale samotné příběhy zůstávají.

Četba na pokračování