Arizona 1/10 (2003)

Přidal: ixi |

Srpen 4, 2008

Jaroslav Jan Paulík. Úprava Vladimír Zajíc. Zvuk Radovan Hobl. Hudební spolupráce Miloš Dvořáček. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Ladislav Mrkvička, Martin Mejzlík, Jiří Kalužný, Pavel Novotný, Romana Chvalová, Lucie Štěpánková, Kristýna Jelínková, Hynek Pech a Petr Hybner.

Nastudoval Hradec Hrálové v roce 2003 (10 x 25 min.). Premiéra 1. dílu 11. 8. 2003 (ČRo 2 Praha, 22:02 h.).

Pozn.: Kritikou označen jako první český trampský román. – Příběh Arizony se odehrává ve dvacátých letech. Skupinka posázavských trampů, ovlivněna sledováním prvních filmových westernů a četbou Bedřicha Nietzscheho, provokuje svým oblékáním a chováním jak vesnické obyvatelstvo, tak ctihodné měšťáky a jejich paničky na letních bytech. Pro většinu trampů jsou tyto v podstatě nevinné výstřednosti dostatečným ukojením jejich hravosti a dobrodružných choutek, jejich vůdce, přezdívaný Reflektor, si však uvědomuje, že to znamená příliš málo. Jde totiž o člověka, kterému je jeho hra vším, tvoříc metafyzický rámec celého jeho života: kromě svého kovbojského kostýmu a několika nietzscheánských průpovídek vlastně nic nemá. Zároveň vnímá Čechy jako zemi bez hrdinů a bez velkých příběhů a ví, že mírné krajině Posázaví chybí epická šíře i tragická hloubka, kontrasty i rozloha, které jsou nezbytnou kulisou pro skutečné dobrodružství. Nezbývá mu tedy, než objevovat rozlohu a dobrodružství v sobě.

Tato jeho bizarní meditace vrcholí ve chvíli, kdy skutečně hrozí nebezpečí jakési banální a navíc trampy vůbec nevyvolané šarvátky s četníky. Většina ostatních trampů celkem logicky vyklidí prostor a ukryje se do anonymní šedi civilního života. Reflektor však ví, že nesmí zradit svou hru, protože mimo ni není ničím. Rozhodne se tedy chopit se příležitosti (dost možná první i poslední) a zahrát si konečně svůj milovaný western doopravdy. Nastane, jak se zdá, úplně zbytečná přestřelka, ve které Reflektor umírá, pochopitelně šťasten a stylově, s monologem postřeleného kovboje na rtech.

Závěr příběhu potom nabízí tři varianty pokračování posázavsko-arizonského mýtu, zosobněné v postavách nejbližších Reflektorových přátel: za prvé rezignace a přijetí pravidel „normálního“ života, za druhé vykutálená, pololegální kočovná živnost spolumajitele střelnice a za třetí ortodoxní postoj nesmiřitelného pokračovatele nejlepších arizonských tradic, který odjíždí sám kamsi do světa, vstříc svému poslednímu stylovému monologu.