Psýché 1/4 (2005)

Přidal: Přemek |

Prosinec 13, 2005

Pavel Albieri. Novela z prostředí barokního Kuksu. Úprava Nella Mlsová a Jan Dvořák. Hudební spolupráce Jiří Štusák a Stanislav Bohadlo. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Rudolf Kvíz, Filip Richtrmoc, Leopold Běhan, Pavel Novotný, Lucie Štěpánková a Martin Mejzlík.

Připravil Hradec Králové v roce 2005. Premiéra 18.12.2005 – 21.12.2005 (4 x 25 min.)

Pozn.: Jméno i dílo Pavla Albieriho je dnes téměř zapomenuto. Přesto byl Pavel Albieri (vlastním jménem Jan Mucek) jedním z předních prozaiků lumírovské generace. Navíc náležel k těm českým spisovatelům, kteří svými cestami do cizích zemí a delšími pobyty v nich chtěli prolomit uzavřený obzor tehdejšího malého českého světa. Narodil se roku 1861 v Jaroměři a právě zdejší krajina, zejména Kuks s postavou vzpurného Šporka (Sporcka), mu poskytla látku k několika pozoruhodným povídkám. Albieri byl znám svou neklidnou a dobrodružnou povahou. Po studiích se věnoval novinařině a spisovatelství a cestoval po Německu a Francii. Noviny vydával nejen v Čechách, ale po manželském rozvratu od roku 1889 i v USA (Chicago). Po návratu domů, od roku 1897, začal vydávat v Praze časopis Reforma, který měl podle amerických zvyklostí vycházet s mutačními stránkami v několika větších městech. Jeho nápad neuspěl a Albieri se znovu vrátil do USA, kde zemřel roku 1901 nešťastnou náhodou pod koly vlaku v Smithville v Texasu.
Zcela zvláštní místo v jeho díle zaujímají povídky svázané s bizarní atmosférou monumentálního Kuksu. K těmto povídkám patří rokoková novela A temno dosud …. z doby císaře Josefa II. (1882), Lístek (z knihy Z české domoviny, 1884), Povídky pátera Cyrina (1892) a hlavně Kukské povídky (1890).
Kukské povídky obsahují dva příběhy – „příběh starší“ s názvěm Psýché a „příběh novější“ s názvem Problémy. Základem uváděné četby Psýché se tedy stala první část Kukských povídek. Vypráví o uměleckém sporu mezi věhlasným sochařem Matyášem Bernardem Braunem a kočovným řezbářským mistrem Maxem Knorrem z Norimberka. Spor doplňuje ještě milostná tragedie Knorrovy zbožňované společnice – cikánky Psyche, zaviněná flirtujícím hrabětem Trautmannsdorfem a osudný mladický poklesek samotného Šporka, jímž nechtěně kdysi ublížil malému Knorrovi. (anotace)

Četba na pokračování