Má dětská léta 1/10 (2005)

Přidal: Přemek |

Prosinec 14, 2005

Marie von Ebner-Eschenbach. Četba na pokračování. Životopisné črty představitelky moravské německy psané literatury, která žila v letech 1830 – 1916. Překlad Lucy Topolská. Pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkuje Aranka Lapešová.

Připravilo Brno. Premiéra prvního dílu 25. 11. 2005 (Vltava, 18:30 – 19:00 h.; 30min.). Repríza 1. dílu 22. 12. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha ke 100. výročí úmrtí autorky.

Lit.: Blažejovská, Alena: Marie von Ebner-Eschenbachová: Má dětská léta. In web ČRo Plus, prosinec 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V Radioknize si můžete poslechnout četbu na pokračování z memoárové prózy významné představitelky moravské německy psané literatury Marie von Ebner-Eschenbachové (1830 –1916), od jejíž smrti letos uplynulo právě 100 let. Do češtiny ji přeložila Lucy Topolská.

Marie von Ebner-Eschenbachová pocházela ze starého moravského rodu Dubských. Vilém Dubský z Třebomyslic přišel na Moravu počátkem 17. století z Čech. Rudolfem II. byl za své zásluhy jmenován nejvyšším soudcem markrabství moravského a povýšen do šlechtického stavu. Lysickou větev rodu založil Franz Dubsky, který žil v letech 1750 – 1812. Jeho druhou manželkou se totiž stala Antonie Piati z Drnovic, jejíž rodině Lysice patřily. Jeho mladším bratrem Johannem Nepomukem Dubským (1752 – 1790) pak začíná zdislavická větev rodu.

V Radioknize si můžete poslechnout deset vybraných kapitol, které v režii Zdeňka Kozáka čte Aranka Lapešová. Četba byla natočena v roce 2005, pro rozhlas připravila Alena Blažejovská.

Na zámku v Lysicích byla již v květnu 2003 otevřena stálá expozice Marie von Ebner-Eschenbachové. Spisovatelka se však narodila na zámku ve Zdislavicích u Kroměříže. Krátce po narození ztratila matku. Doma se mluvilo německy, ale rozhodujícím způsobem Marii ovlivnily také dvě české služebné, o kterých s velkým uznáním i vtipem píše ve své autobiografii – chůva Aniša, která dětem vyprávěla pohádky, a chůva Pepinka, která jim vštěpovala etické zásady.

Malá Marie tedy rozuměla česky, avšak česká spisovatelka se z ní nestala. Po prvních literárních pokusech – básních ve francouzštině – si za jazyk svých uměleckých děl zvolila němčinu. Od dětství se pohybovala mezi Zdislavicemi a Vídní, kam roku 1863 přenesla těžiště svého působení a kde také ve vysokém věku 86 let zemřela.

Marie von Ebner-Eschenbachová poznala život šlechty i prostého venkovského obyvatelstva. Znala také úřednické i nejvyšší vídeňské kruhy. Jejím největším koníčkem bylo divadlo, jak o tom svědčí její zápisky z návštěvy Paříže v 60. letech 19. století. Jejím prvním tištěným dílem byly skici Z Františkových lázní, uveřejněné anonymně, po nich následovala řada dramat. Ponejvíce šlo o historické hry, které však nezískaly valný úspěch.

V 70. letech se autorka přeorientovala na prózu, první svazek jejích povídek vyšel roku 1875. Největší proslulost získaly její romány Božena (1876) a Obecní dítě (1887). Marie von Ebner-Eschenbachová je známá také svými aforismy, čerpala náměty i ze světa zvířat. Povídka Krambambuli (1883) o psu kolísajícím mezi dvěma pány byla úspěšně zfilmována. Půvabná memoárová práce Má dětská léta byla napsána v roce 1906.

Četba na pokračování