Frankenstein 1/6 (2005, 2017)

Přidal: Přemek |

Leden 4, 2006

Mary W. Shelleyová. Četba na pokračování ze slavného románu. Překlad Tomáš Korbař. Připravil Miroslav Staněk a Dagmar Jaklová-Oravová. Zvukový mistr Miloš Kot. Hudba Petr Šplíchal. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Jiří Hromada, Lukáš Hlavica a Miroslav Táborský.

Premiéra 31. 12. 2005 na stanici Vltava v rámci silvestrovského programu „JÁ: ROBOT, GOLEM, MONSTRUM?“. Repríza 25. 3. 2006, rozložená do 8 dílů. Repríza 1. dílu 1. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 18. 1. 2023 (ČRo České Budějovice) v cyklu Podvečerní čtení.

Vydal Radioservis – Radiotéka, březen 2017 (1 CD MP3, CR0918-2; EAN 8590236091825).

Obsah: Část 1. – Deník kapitána Waltona: trosečník Frankenstein vypráví o šťastném dětství v Ženevě, studiu přírodních věd a osudovém rozhodnutí stvořit živou bytost. (30min.)

Část 2. – Frankenstein po dlouhém úsilí stvoří Netvora, zděšen před ním prchá. Několik měsíců leží v bezvědomí a horečkách, pečuje o něj přítel z dětství Jindřich Clerval. Dopis od otce: miláček rodiny, nejmladší bratr Vilém byl zavražděn! (30 min.)

Část 3. – Frankenstein přesvědčen, že bratříčka zavraždil Netvor. Ze zločinu obviněna služebná Justýna. Rodina však nedokáže u soudu prokázat její nevinu, Justýna popravena. Frankenstein zoufalý z hrůzných důsledků svého „stvořitelského“ činu. (30 min.)

Část 4. – Netvor vypráví Frankensteinovi svůj „srdceryvný“ příběh. (35 min.)

Část 5. – Netvorovo přiznání. Vynucuje si na Frankensteinovi slib, že mu stvoří družku. Frankenstein váhá, nakonec téměř hotové dílo zničí. (34 min.)

Část 6. – závěrečná – Netvor dokonává pomstu, o svatební noci zavraždí Frankensteinovu nevěstu. Frankenstein odhodlán Netvora sprovodit ze světa. Vše se uzavírá opět na lodi Kapitána Waltona, Frankenstein umírá, Netvor mizí v ledových vlnách oceánu. (30 min.)

Lit.: Oravová, Dagmar: Nalaďte si – Vltava nachází Frankensteina. In Týdeník Rozhlas 52/2015 (článek). – Cit.: Letošní monotematický vltavský Silvestr se ponese v duchu hesla „Já – robot“. Celým dnem bude procházet četba z románu Frankenstein, který bude dané téma zastřešovat a zároveň převyšovat. Proč? Prostě proto, že Frankensteinem sestrojené monstrum není jak známo pouze robot, nýbrž živá bytost. Sebedůmyslnější a sebeinteligentnější robot mu tedy nesahá ani po kotníky. Závidět mu však žádný robot (ani člověk) nemusí: osud Frankensteinova homunkula je víc než truchlivý. Ubohý netvor je totiž nadán nejen lidskými schopnostmi (jimiž v některých ohledech člověka dokonce předčí), ale i city. Jeho obludná postava a znetvořený vzhled jsou však tak odpudivé, že před ním v panice prchá každý, kdo ho spatří, a dokonce i sám Frankenstein. Ten si uvědomí důsledky svého troufalého vědeckého triumfu, avšak je již pozdě. Netvor, zoufalý ze své osamělosti, se totiž obrátí proti svému stvořiteli a pomstychtivě kolem sebe rozsévá hrůzu a zlo. Vše se odehrává ve výrazně romantických kulisách a s romantickými rekvizitami. Doba vzniku Frankensteinova příběhu (1818) je totiž obdobím vrcholící obliby tzv. gotického románu.

Frankenstein je dnes považován za zakladatelské dílo vědecko-fantastické literatury. Impuls k jeho napsání dal jeden šťastný večer roku 1816, kdy se v jisté vile na břehu Ženevského jezera sešli čtyři přátelé a bavili se vyprávěním strašidelných historek. Zřejmě se jim v tom zalíbilo, protože si slíbili, že do roka každý z nich napíše nějaký hrůzostrašný příběh. Když pak porovnávali výsledky, ukázalo se, že nejlépe uspěla devatenáctiletá Mary Shelleyová. Její manžel, básník Percy Bysshe Shelley, slib nesplnil, další ze čtveřice – nikdo menší než slavný romantický básník lord Byron – přišel s fragmentem veršované skladby a poslední, Byronův osobní lékař Polidori, přispěl povídkou Vampýr. (Vyšla pak pod Byronovým jménem a dnes se má za to, že právě ona položila základ k upířímu tématu ve světové literatuře).

Frankensteinův příběh je výrazně poznamenán místem a časem svého vzniku i dobovým literárním kontextem. Přesto již téměř po dvě století provokuje dramatické i filmové tvůrce k dalším a dalším interpretacím. První pokus o filmovou podobu je datován již roku 1910 (krátkometrážní film v produkci Thomase Edisona); zřejmě dosud nepřekonaná je verze z roku 1931 (v roli netvora Boris Karloff, režie James Whale). Následovala řada dalších filmových, divadelních i televizních adaptací (jedna z nich, v roce 2003, na Slovensku), zřejmě poslední je zatím film režiséra Kennetha Branagha z roku 1994 (Branagh sám ztvárnil Frankensteina, netvora hrál Robert De Niro). Filmové adaptace jsou dnes patrně o hodně známější než románová předloha Mary Shellyové – i to je jeden z důvodů, proč bude mít rozhlasová četba „původního“ Frankensteina své kouzlo. Posluchačům 3 – Vltava ji nabídneme v šesti částech vysílaných v průběhu celého silvestrovského dne.

Lit.: Toušková, Martina: Frankenstein. Slavný horor o umělém monstru, které nenávidí celý svět a mstí se svému stvořiteli. In web ČRo České Budějovice, 19. leden 2023 (článek). – Cit.: Mladý vědec Viktor Frankenstein stvoří umělého člověka, monstrum s nadlidskou silou. Vypustí ho do světa, ale to přinese jen zkázu. Netvor nenávidí celý svět a začne se mstít. Za podivných okolností je zavražděn vědcův malý bratr, a tím to rozhodně nekončí… (…)

Frankenstein je nejznámějším románem anglické spisovatelky Mary Shelleyové. Vyšel poprvé v roce 1818 a stal se klasikou hororového žánru.

Příběh byl několikrát zfilmován, poprvé už v roce 1910. V roce 2005 vznikla rozhlasová četba na pokračování, v níž účinkují Jiří Hromada, Lukáš Hlavica a Miroslav Táborský.

„Očekával jsem takové přivítání,“ odpověděl netvor. „Všichni lidé jsou ubozí, a jak tedy musím být nenáviděn já, který jsem ještě bídnější než kterákoliv lidská bytost! A přece ty, můj stvořitel, nenávidíš a odháníš mě, své dílo, s nímž jsi svázán pouty, která mohou být rozetnuta pouze zničením jednoho z nás. Máš v úmyslu mě zabít. Jakým právem si dovoluješ takhle si pohrávat se životem? Splň svou povinnost ke mně, a já splním svou k tobě a lidstvu. Jestli vyhovíš mým podmínkám, nechám tebe i všechny ostatní lidi na pokoji; jestliže však odmítneš, budu tak dlouho napájet své hrdlo smrtí, až bude přesyceno krví tvých zbývajících přátel!“ (…)