My od filmu 1/10 (2018)

Přidal: Premek |

Září 17, 2018

Adolf Branald. Životní osudy průkopníka českého filmu Jana Kříženeckého. Pro rozhlas připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čtou Zdeněk Bureš a Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 17. – 28. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Obsah: 1. Velký filmový třesk. – 2. Český kinematograf. – 3. Výstava architektury a inženýrství. – 4. Smích a pláč. – 5. Dobývání Prahy. – 6. Sen starého mládence. - 7. Grand Royal Bio de Prague. – 8. Louvre a Illusion. – 10. Nedozírné následky.

Lit.: Kopecký, Lukáš: PRŮKOPNÍCI KINEMATOGRAFIE. In web Lukáš Kopecký Backstage, 20. 8. 2018 (článek). – Cit.: Životní osudy průkopníka českého filmu Jana Kříženeckého připomene Český rozhlas desetidílnou četbou na pokračování z knihy Adolfa Branalda My od filmu. Stanice Dvojka ji odvysílá při příležitosti 10. výročí autorovy smrti (28. září 2008), 150 let od narození Jana Kříženeckého (20. března 1868) a 120 let od chvíle, kdy byl převeden na výstavě architektury a inženýrství na pražském výstavišti ve Stromovce Český kinematograf Jana Kříženeckého (19. června 1898). Rozhlasový pořad připravila Iveta Novotná. Účinkují: Zdeněk Bureš a Michal Bumbálek

„Diváci se smějí, ale ne všichni. Nepochopitelnost podívané zmrazila jejich smysl pro humor.“

Lit.: anonym (= Blažejovská, Alena): Adolf Branald: My od filmu. In web ČRo 2 Praha, 21. září 2018 (článek). – Cit.: Desetidílná dramatizovaná četba mapující životní osudy průkopníka českého filmu Jana Kříženeckého.

Spisovatel, dramatik a filmový historik Adolf Branald (4. října 1910 – 28. září 2008) se narodil do kočovné herecké rodiny. Po maturitě vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval jako úředník v bance, výpravčí, klavírista v kině, tiskový referent na ministerstvu dopravy nebo i v nakladatelství a v olejářské firmě. Náměty pro svá díla často čerpal právě ze svých bohatých pracovních zkušeností, a stal se tak jedním z průkopníků profesního románu u nás.

Můj otec, režisér, stával na rampě a v ruce držel scénář, podle nějž fabuloval svůj svět. Také já potřebuji podklad. Dělám své knihy jako tatínek. Já je nepíši, já je režíruji. Adolf Branald

Reportážní styl, ve kterém Branald propojoval faktografické informace s fikcí a ve kterém kladl důraz na specifičnosti určitých povolání, poprvé autor použil už ve své románové prvotině Stříbrná paruka (1947), kde zachycoval osudy několika generací kočujících herců ve druhé polovině 19. století.

Branald se často vracel do prostředí herců a filmařů, které mu bylo nejbližší. Jako dítě hrál v několika němých filmech. Ve 12 letech se například ocitl před kamerou s prvním českým filmovým hercem Josefem Švábem-Malostranským, který se následně stal jednou z hlavních postav Branaldova románu My od filmu (1988), ve kterém spisovatel mapuje počátky filmu u nás a osudy prvního českého filmaře Jana Kříženeckého.

Zrod českého kinematografu

Fotografa Jana Kříženeckého „pohyblivé obrázky“ zaujaly v roce 1896, kdy byly poprvé v hostinci U saského dvora předvedeny snímky bratrů Lumièrů. Film si ho okamžitě získal a společně se svým bývalým spolužákem Josefem Pokorným se v roce 1898 za přispění Josefova otce rozhodli koupit kameru a svitky.

V té době se oba mladí muži podíleli na přípravě Výstavy architektury a inženýrství v Praze, kterou společně oživili snímky ze života pražského a zejména pak výstavního. V prosté dřevěné boudě se zrodil Český kinematograf a předvedl překvapeným divákům div divoucí, a sice Prahu oživenou skrz přístroj na bílém plátně.

Trojité výročí

Desetidílnou četbu vysílá Dvojka při příležitosti 10. výročí autorovy smrti, 150 let od narození Jana Kříženeckého a 120 let od chvíle, kdy byl na Výstavě architektury a inženýrství na pražském výstavišti ve Stromovce předveden Český kinematograf Jana Kříženeckého (19. června 1898).

Četba na pokračování