Viditelný svět 1/5 (2009)

Přidal: Přemek |

Červen 17, 2009

Mark Slouka. Četba na pokračování z románu o odkrývání minulosti, o jednom atentátu, o válce a lásce.
Překlad Rudolf Pellar. Hudba Jan Plíhal. Na klavír hraje Richard Mlynář. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkuje Igor Bareš.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009. Premiéra 8. – 12. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, celkem 130 min.).

Obsah: 1. Část 1. (25:54) – 2. Část 2. (26:23) – 3. Část 3. (25:38) – 4. Část 4. (25:30) – 5. Část 5. (26:32) – .

Pozn.: Měl svou matku rád. A ona jeho zřejmě taky, i když to na sobě nedávala příliš znát. Jen ho k sobě vždycky přitiskla a společně mlčeli. Uprostřed americké reality vzpomínala na dalekou zemi, kde se narodila a kde zůstalo její celoživotní tajemství, o kterém nikdy nechtěla promluvit, ač on – stále dospělejší a vnímavější – o to tolik stál. Věděl, že v tom tajemství se skrývá klíč i k jeho životu. A když matka deštivého 17. března 1984 v 16.38 vstoupila přímo pod autobus, který odjížděl do Allentownu, rozhodl se, že odjede do té daleké země, kde se narodila, a pokusí se rozplést předivo dávného příběhu…

Přibližně tato slova jsem pronášel, když jsem herci Igoru Barešovi a autorovi hudby Janu Plíhalovi poprvé povídal o nové rozhlasové četbě na pokračování z románu Viditelný svět. Jeho autorem je syn českých poúnorových exulantů Mark Slouka (1958). Do povědomí českých čtenářů se zapsal před sedmi lety povídkovým souborem Ztracené jezero. Když jsem jej jedním dechem pročetl, uvědomil jsem si, že mám co do činění s autorem vyprávějícím o celku skrze přesně formulované detaily: obrazy a slova jdoucí až na dřeň pravdivosti. Věrně popisuje, hledá příčiny. Nesoudí. Totéž platí i o Viditelném světě, který vyšel v USA v roce 2007 a v Česku o rok později v mistrném překladu Rudolfa Pellara.

Na přelomu března a dubna jsme se sešli, abychom předivo příběhu, který nás zavádí do složitého období protektorátu Čechy a Morava, začali společně s Markem Sloukou rozplétat. Ozývala se jména Tomáš Bém, Gabčík, Opálka, Kubiš, Heydrich… A slova jako „pochod lesem“, „moje matka“, „láska“, „milování“, „atentát“, „18. červen 1942″, „cejch zrádce“ a „smrt“. Až jsme se dostali zpátky do Ameriky, za věčně zamyšlenou matkou, která tam, po boku autorova otce, dožívala svůj život, než se jednoho deštivého odpoledne rozplynula docela. (anotace ČRo – Michal Bureš)

Četba na pokračování