Cesta kolem Měsíce 1/10 (2009)

Přidal: Přemek |

Červenec 16, 2009

Jules Verne. Četba na pokračování z románu francouzského spisovatele. Překlad Jaroslav Čermák. Připravila Barbora Bukovinská. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 11. 7. 2009 (30min.). Repríza 1. dílu 23. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Léto s Vernem; 13. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Sci-fi léto na Vltavě.

Lit.: -tur- (= Turek, Petr): Léto s Vernem: Cesta kolem Měsíce. In Týdeník Rozhlas, červenec 2018 (článek).

Lit.: Turek, Petr: Vernova Cesta kolem Měsíce. In web ČRo 8. 7. 2009 (anotace). – Cit.: Mimořádný letní projekt Českého rozhlasu 3 – Vltava nazvaný Den na Měsíci nabídne 18. července pořady připomínajících, že 20. července uplyne 40 let ode dne, kdy měsíční modul Eagle kosmické lodi Apollo 11 se třemi americkými astronauty poprvé přistál na Měsíci. Již 11. července ovšem odstartuje na Vltavě desetidílná četba na pokračování z románu Julesa Verna Cesta kolem Měsíce.

„Před více než sto lety napsal Jules Verne knihu o výpravě k Měsíci. Jeho kosmická loď Kolumbia startovala z Floridy a po obletu Měsíce přistála v Pacifiku. V okamžiku, kdy se naše Columbia moderního věku blíží k planetě Zemi, kde ve stejném Pacifiku zítra přistane, zdá se její posádce vhodné podělit se s vámi o několik úvah…“ To jsou slova Neila Armstronga, prvního člověka, který vkročil na Měsíc.

Mohlo se Vernově knize dostat větší pocty? Rozhlasové zpracování si zasloužila nejen proto, že v ní autor předjal řadu věcí, s nimiž se později lidé při cestě na Měsíc setkali, ale také proto, že je v ní mnoho humorných scén.

Cesta kolem Měsíce (Autour de la Lune, 1870) je volným pokračováním románu Ze Země na Měsíc z roku 1865, v němž se líčí historie založení Gun-Clubu, baltimorského sdružení dělostřelců a odborníků na balistiku, kteří hodlají vystřelit dělovou kouli až na Měsíc. Členové klubu předpokládali, že střela bude bez lidské posádky, ale během montáže obřího kanonu, Kolumbiady, přišel telegram z Paříže: „Nahraďte kulovou střelu kuželovitě zakončeným válcem. Poletím v něm.“ Podepsán byl Michel Ardan, v němž snadno rozpoznáme Vernův vzor, podle nějž tuto postavu vytvořil: převrátíme-li jméno, vyjde nám – Nadar, vlastním jménem Gaspard-Félix Tournachon (1820-1910), francouzský fotograf a průkopník balonového létání. Verne, jeho přítel, mu tehdy napsal: „V tuto chvíli jsem musel postavit v knize na scénu člověka s nejlepším a nejstatečnějším srdcem a prosím za prominutí, že jsem si vybral tebe…“

Američané nemohli Ardanovu výzvu nechat bez odpovědi. K neohroženému francouzskému cestovateli se kromě skeptického kapitána Nicholla, který ve zdar letu nevěří, ale chce být při tom, přidal i předseda Gun-Clubu Barbicane. A tady vstupuje do hry Vernův humor: Barbicane je jediný z vyšších představitelů Gun-Clubu, který není zmrzačen následkem dělostřeleckých nezdarů. Střela je vypálena z obřího děla a let je ze Země sledován obřím teleskopem… Cesta románových hrdinů se ovšem nevyvíjí podle vědeckých výpočtů. Cestovatelé na Měsíci nepřistáli, dostali se na eliptickou oběžnou dráhu kolem něho. Aby ji pozměnili, použili odpálenou pomocnou raketu. Vesmírný koráb však nezamíří na Měsíc, ale je unášen k Zemi a spadne do Tichého oceánu.

Vernovi se podařilo napsat román, v němž pracuje s mýty, které se k Měsíci vztahují, konfrontuje protichůdné vědecké názory a vždy se včas zastaví, když vyprávění začne být příliš neuvěřitelné. Kterýsi literární kritik se o autorovi pochvalně vyjádřil: „Pan Verne má dvě vlastnosti, které zřídkakdy nacházíme u jednoho člověka: přesnost vědce a fantazii prvotřídního vypravěče.“ Která z těchto dvou vlastností se v jeho románu uplatnila silněji, mohou posoudit rozhlasoví posluchači sami. Četbu na pokračování z překladu Jaroslava Čermáka pro ně připravila Barbora Bukovinská. Režii má Vlado Rusko.

Četba na pokračování