Nebožtíci na bále 1/10 (2002)

Ladislav Fuks. Četbu na pokračování připravil Jiří Langer. Dramaturgie Jiří Langer, Jiří Vondráček. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Zvuková spolupráce Petr Mandel. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Viktor Preiss.

Natočeno 2002. Repríza 11. – 22. 9. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Lit.: Toušková, Martina: Ladislav Fuks: Nebožtíci na bále. Co se stane, když se dva pohřbení muži znenadání vrátí domů? In web ČRo České Budějovice, 19. září 2023 (článek). – Cit.: Těsně před vypuknutím první světové války se odehrává humoreska Ladislava Fukse. Mocnářství už má namále, což svými činy dokazují zástupci policie i nemocničního personálu. A tak se stane, že jednoho dne doručí zřízenec rodinám dvou pánů Brázdů oznámení, že jejich příbuzný právě zemřel v nemocnici. Jaké překvapení, když se oba staří pánové plni života zanedlouho zjeví doma. Kdo tedy v nemocnici vlastně zemřel? (…)

Ladislav Fuks rozehrává v novele Nebožtíci na bále sled groteskních situací, v nichž účinkují nejen oba „nebožtíci“ a jejich příbuzní, ale i bezduší úředníci a stejně bezduchá policie v právě se rozpadající habsburské monarchii.

Dílo je pro autora poněkud netypické, jeho příběhy jsou totiž většinou temné a plné úzkosti. V tomto případě se jedná o maloměstskou humoresku.

Kniha Nebožtíci na bále vyšla poprvé v roce 1972. Jen o pár let později, v roce 1979, podle ní režisér Jaroslav Dudek natočil stejnojmenný televizní film. (…)

Nejznámějším Fuksovým dílem je groteskní hororová novela o zlu skrytém pod maskou dobrotivosti Spalovač mrtvol (1967), podle níž režisér Juraj Herz natočil v roce 1968 stejnojmenný film, v němž si hlavní roli pracovníka krematoria Karla Kopfrkingla zahrál Rudolf Hrušínský. V roce 2017 byla v Českém rozhlase natočena rozhlasová dramatizace.

Rozhlasovou podobu dostalo i další dílo Ladislava Fukse, a sice Příběh kriminálního rady (1971) o vztahu despotického otce a jeho plachého dospívajícího syna. Čtrnáctidílnou četbu na pokračování v roce 2013 načetl herec Jan Hartl.

V sedmdesátých letech Fuksova tvorba podléhala dobové ideologii a nedosahovala literární hodnoty jeho předchozích próz – například vyprávění o dětství Julia Fučíka Křišťálový pantoflíček (1978). Na tvorbu šedesátých let navázal autor až svým posledním románem Vévodkyně a kuchařka (1983).

Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze ve svém bytě podobajícím se muzeu zvláštních rekvizit. Před smrtí systematicky zničil vše, co nechtěl sdílet, protože tvrdil: „Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)