Zatím dobrý 1/20 (2005, 2013)

Přidal: Martin |

Prosinec 4, 2009

Jan Novák. Mašínovi a největší příběh studené války. Překlad Petra Žalmanová. Připravil Jan Novák. Režie Ivan Chrz.

Čte Jiří Ornest.

Připravil Český rozhlas v roce 2005 (20 x 30 min.). Premiéra prvního dílu 26. 2. 2006. Repríza 1. dílu 5. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydal Radioservis, září 2013 (CD mp3, cca 5 hod.) pod názvem Zatím dobrý /Mašínovi/.

Lit.: anonym: Mašínovi a největší příběh studené války. In web ČRo, únor 2006 (anotace). – Cit.: Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Jan Novák se narodil v Kolíně 4. 4. 1953. Navštěvoval první ročník kolínského gymnázia. O prázdninách v roce 1969 odešel s rodiči do Rakouska a odtud po ročním pobytu v uprchlickém táboře Traiskirchen do USA.

Studoval na Shimer College ve státě Illinois a na Chicagské univerzitě. Vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, deset let pracoval v computerovém oddělení telefonní společnosti, koncem devadesátých let byl několik roků zaměstnán u bezpečnostní agentury jako strážce při převozu peněz.

Od studentských let se věnuje literární činnosti. Zprvu psal verše, které publikoval časopisecky. Knižně debutoval česky psaným souborem povídek Striptease Chicago, které vyšly v nakladatelství manželů Škvoreckých v Torontu (1983). Od té doby píše anglicky. Je autorem próz Perfektní život (1987), Milionový jeep (1989), Samet a pára (1992), Co já vím? (vzpomínková kniha Miloše Formana, 1994), Komouši, grázlové, cikáni, fízlové a básníci (1995), divadelních her Čížci (1979), České nebe (1980), Strýček Josef (1991), Aljaška (1989) a několika filmových scénářů (nejvýznamnější je scenáristická spolupráce s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Maxmiliánem Schellem, Jurajem Jakubiskem a Davidem Ondříčkem).

Okolnosti vzniku knihy Zatím dobrý, která nese podtitul Mašínovi a největší příběh studené války, i způsob, jakým je napsána, charakterizoval nejpřesněji sám autor v předmluvě:

„O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny dvacátého století, podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích a zkušenostech jeho života. S Pepíkem jsem se dohodl, že se pokusím o beletristické zpracování celého příběhu, a on mi jednoho dne poslal úžasnou krabici papírů. Kromě dobových dokumentů, jako soudních rozsudků, novinových článků, úmrtních listů a zápisů z jednání komunistického politbyra, v ní byla i Radkova zpráva o výsleších v Bartolomějské v roce 1951 a chronologický záznam všech okolností útěku přes východní Německo v říjnu roku 1953. Tento soupis, pořízený krátce po dramatických událostech Radkem, Pepíkem a Milanem Paumerem, se pak stal základní osou knihy Oty Rambouska Jenom ne strach. V krabici jsem našel i historické studie jejich sestry Zdeny a jejího manžela Rudolfa Martina, pojednávající o životě jejich matky Zdeny Novákové-Mašínové a strýce Borka Nováka. Zdena Mašínová a Rudolf Martin je později zpracovali do knižní podoby a vydali pod názvem Čtyři české osudy. Prostřednictvím Pepíka jsem se na své příští cestě do Evropy sešel a stejně poutavě si popovídal i s paní Zdenou a Rudolfem Martinem v Olomouci, kde mi paní Zdena svěřila své zpracování výpisků z archivů StB, které se pak pod názvem Jako objekt Státní bezpečnosti stalo poslední kapitolou Čtyř českých osudů. Nakonec jsem několikrát navštívil i Radka Mašína v Clevelandu a vyzvěděl na něm spoustu nových věcí a upřesnil si, nebo vyvrátil, mnoho nejrůznějších domněnek. Současně mi z Kolína posílal Pavel Pobříslo rozhovory, které jako zanícený badatel v kauze Mašín natáčel s většinou jejích žijících aktérů, včetně Milana Paumera a Vladimíra Hradce. Bez nich by Zatím dobrý bylo úplně jinou knihou.“

Pozn.: Zřejmě žádná událost z našich moderních dějin nevyvolává tolik otazníků a protikladných soudů jako „případ“ bratrů Mašínových. Jaké stanovisko zaujmout k tomu, co se tehdy stalo? A jsme vůbec s to pochopit, co všechno aktéři tohoto příběhu prožívali?

Jan Novák, americký spisovatel českého původu, svým románem-dokumentem znovu vrací celou kauzu do prostředí, kde její zpodobení nadiktoval komunistický režim v seriálu Třicet případů majora Zemana. Autor bez patosu a syrovým jazykem — odpovídajícím drsným časům, o nichž je řeč — řetězí fakty a nechává je mluvit samy za sebe. Jeho podmanivý příběh vypráví nejen o pohnutých osudech jedné rodiny, ale rovněž o době, která si s lidmi tak krutě pohrávala.

Hned v úvodu se autor přiznává, že ke „svým“ hrdinům přistupuje s obdivem, přesto se však opírá o dokumentární materiály a faktografické zdroje. Jan Novák se však neomezil pouze na dvojici prchajících bratrů – jeho román začíná důkladným popisem jejich rodinného zázemí, zejména líčením života jejich otce Josefa Mašína, válečného hrdiny. Josef Mašín starší v Novákově pojetí představuje velkého kladného – a zároveň tragického – hrdinu se vším všudy. Nesentimentální voják bojuje v první válce, kde získává ostruhy, ale s „vojáky do míru“ si neporadí. Ve druhé světové válce se logicky stává hlavou odbojové skupiny, nasazuje svůj život a nakonec také umírá. Po boku mu stojí jeho manželka, Zdena Mašínová, žena, kterou nakonec zlomí až komunistické vězení. První oddíl knihy, v němž se autor věnuje právě rodinnému zázemí Mašínů, nenechává čtenáře na pochybách, s kým bude mít tu čest – Novákovi hrdinové jsou lidé z oceli, kteří dokážou za své ideály položit život.

Z toho pak jaksi přirozeně vyplývá, že „jablko nepadá daleko od stromu“ – ve druhém oddíle následuje popis krátké poválečné euforie a následné prudké desiluse. Otcova památka je pošlapána, svět se řítí do záhuby. Jednání bratrů Mašínů se zdá být pochopitelným důsledkem. Jádro rozsáhlého románu samozřejmě tvoří oddíl věnující se důkladnému popisu útěku pětičlenné skupiny pod vedením obou bratří, neméně pozornosti si ovšem zaslouží část mapující osudy jejich blízkých a spolupracovníků, kteří zde zůstali, a také kapitoly zabývající se pozdějším životem Mašínů ve Spojených státech. Zde jako by i sám autor projevil trochu zklamání – z hrdinů se za oceánem stali obchodníci.

Způsob, jímž Novák konstruuje svůj rozsáhlý román, je velmi zručný a poutavý – za sebou volně řazené jednoduché věty zvyšují napětí, někdy mají téměř dialogický ráz, tu a tam se objeví náznak věcí příštích. Autor si umí se čtenářem pohrát, poodhalí mu, co ví, a pak se vydá jinou cestou, dopřává si odbočky, aby se pak vracel ke svému ústřednímu příběhu s chutí o to větší. Jeho vyprávěcí způsob je „rychlý“ – jako útěk, a nebo jako náhlé zatýkání. („Ale pokud tohle člověk uzná, hned se mu do hlavy dere policista v Chlumci, možná že s ním taky byly legrace, třeba uměl skvěle vyprávět vtipy, třeba to byl férový chlap, no a co, jak jednou člověk přijme tenhle způsob myšlení, tak z něj už nikdy nebude voják, nikdy nebude za nic bojovat, prostě jim sežere všechny ty ponižující dekrety a skončí jako morální měňavka, no tak dobře, tak ještě poslední otázku, jsou hodní Němci to samé co hodní komouši, anebo nejsou?“ s. 382).

Odsudy Mašínovic rodiny předkládá jako skutečně velký příběh se vším všudy. Vytváří zde pravé hrdiny z masa a kostí, ale schopné nadlidských výkonů. Je celkem lhostejné, nakolik čerpá ze skutečnosti, jeho příběh funguje totiž především jako román – a to jako román čtivý, dobrodužný, ba strhující. Nejnapínavější jsou paradoxně zejména první kapitoly, pojednávající o Mašínovi starším, a téměř poslední, líčící osud v Čechách zůstavší sestry Zdeny. Hrdinství zcela jiného typu, beze zbraně, a přesto silné.

Z autorovy předmluvy: O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny dvacátého století, podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích a zkušenostech jeho života. (anotace vydavatele)