Čtení o Janu Amosovi 1/11 (1992)

Přidal: Přemek |

Březen 30, 2006

Z textů velkého pedagoga a myslitele připravila Sabina Langerová. Hudba Ladislav Matějů. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Ladislav Mrkvička, Jiří Schwarz, Růžena Merunková a Radoslav Brzobohatý.

Natočeno 1992. Repríza 1. dílu 9. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Osudy.

K poslechu na Youtube.

Jednotlivé části: 01. Na počátku záleží všechno – 02. Zavolán k pastýřské službě – 03. Labyrint světa tohoto – 04. Prorok jest poslán – 05. Začal jsem pozorovat jedny věci z druhých – 06. Dal jsem se vyvléci před hradiště – 07. Umírající matka v národu svému dokonávající – 08. Z jinud jinam přecházeti – 09. Ze zákona tvého přemýšlím o divných skutcích tvých – 10. Co mě starci bylo dáno vidět – 11. Přišlo skončení naše.

Pozn. (citováno z portálu Českého rozhlasu):

V cyklu Čtení pod dekou uvádíme jedenáctidílnou četbu na pokračování, jež je koncipována jako montáž textů a písní Jana Amose Komenského a studií o jeho životě a díle. Připravila ji Sabina Langerová. V režii Markéty Jahodové účinkují Radoslav Brzobohatý, Ladislav Mrkvička, Růžena Merunková a Jiří Schwarz.

„Milé matce mé Vlasti, zemi Moravské jeden z věrných synů jejích. . . Jan Amos Segeš Nivnický, po otci nazvaný Komenský. . .“

Kde cítí své kořeny, podepisuje-li se tak rozmanitě? Varianty podpisů se hlásí jednou k místnímu původu vlastnímu: Nivnický, Nivnicensis, z Nivnice, jindy k původu otcovu: Komenský, Comenius, z Komny u Bojkovic, výjimečně i k místu dětství: Hunnobrodensis, z Uherského Brodu. Teprve stařecký podpis je slavnostně úplný. Vrací se k počátkům, k synovskému vztahu k rodné Moravě a k příjmení otcovu: Segeš.

Kdo vlastně byl ten, který sám sebe nazýval „mužem touhy“? Byl Poutníkem, který v Labyrintu světa navštívil 31 evropských měst, aby pak byl Hlasem zavolán zpět do domu svého srdce?

Byl obyčejným, hluboce trpícím Truchlivým, který vede věrný dialog s Rozumem, Vírou a Kristem?

Byl Pastýřem rozplašeného stáda, který se loučí Kšaftem umírající matky Jednoty bratrské? Nešťastný poslední senior, jehož celý život byl putováním bez vlasti. „Nedals mi vlasti a domova na zemi“, říká ve svých modlitbách; „kráčel jsem smutnými cestami a kam jsem se kdy dostal, oheň za mnou chodil…“

Byl filozofem? Ve své Panegersii vyzývá lidstvo, aby se „sjednotilo k vystavění nového chrámu Šalamounova, pravzoru spravedlnosti a lásky, kde by národy zapomněly na vzájemné nepřátelství, sekty na svou nenávist a prováděly společné dílo nekonečného pokroku a míru, který tvůrce světa ukládá svému stvoření.“

Nejvíce je znám jako pedagog – „Učitel národů“, který otevřel Dveře jazyků dokořán, který učil lásce ke knize, který chtěl, aby školy byly místem lidskosti, ne trýzněním duševním i fyzickým. „Všechno ať plyne volně, ať je věcem vzdáleno násilí“, bylo jeho heslem. Ve stejné době, kdy rozsáhlou syntézí spojuje souhrn lidských vědomostí, sklání se k dítěti, které slabikuje první hlásky a odstraňuje mu z cesty kameny, aby nejisté krůčky o ně nenarazily.

„Co hledáš, Diogene?“ – „Lidi.“ – „Stojí kolem tebe ze všech stran!“ – „Dav vidím, lidi ne.“ říká Kynik Diogenes v jedné ze školních her, které Jan Amos sepsal a režíroval. „Copak je vina upozornit tupě žijící na jejich tupost“, útočí Diogenes.

Po premiéře a dvou reprízách přišel zkázonosný oheň. Polské Lešno – první exilové útočiště Komenského – lehlo popelem. Zapálili je sami Poláci a většina jeho díla byla zničena. Oheň, mor, útěk – stále znova. Ještě že má přátele po celé Evropě, hlavně na severu. Spolubratři stejného duchovního kruhu mu pomáhali zbudovat novou knihovnu, objednávali u něj práce pedagogické i filozofické… „Bratry svými“, nazýval Komenský, „všechny lidi téže krve, celé pokolení Adamovo, obývající po celém povrchu země.“

Ještě jedenkrát při svém putováni navštíví tajně Moravu, aby se pak uchýlil do posledního přístavu, do „tržiště světa“ – Amsterdamu. „Nyní se pustím do toho, abych sebral střepy svých rozbitých nádob a nějak je zase slepil.“ A dělá to opravdu důkladně; první amsterodamská léta jsou vrcholem jeho tvůrčí a vydavatelské aktivity.

Alternativní název: Čtení o Janu Ámosovi.

Četba na pokračování