Pérák 1/12 (2009, 2014, 2015)

Přidal: Přemek |

Leden 15, 2010

Petr Stančík. Vlastenecký rozhlasový komiks. Rozhlasová úprava a režie Dimitrij Dudík. Dramaturgie Pavel Kácha. CD cover Jan Bažant.

Účinkují Dana Černá, Přemysl Rut, Aleš Procházka a Petr Stančík.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 4. 1. 2010 (25min.). Repríza 20. 4. – 5. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydal Radioservis a Český rozhlas v roce 2015 (1 CD MP3, CROPROMO062015) jako neprodejný výlisek a Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Pozn.: Spisovatel Petr Stančík byl ve čtvrtek 23. 4. 2015 od 11:00 na Dvojce hostem Stanislavy Lekešové v Dopoledni s Dvojkou u příležitosti reprízy Péráka.

Lit.: anonym: Petr Stančík: Pérák. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (článek). – Cit.: Jediný český superhrdina vs. tajné nacistické zbraně. Alternativní historie? Mýtus? Anebo britská propaganda? Napínavý příběh z okupované Prahy. Účinkují Dana Černá a Aleš Procházka.

Tajemný muž v dlouhém černém plášti a v botách opatřených silnými pružinami. Ty mu dodávají neuvěřitelnou schopnost: skákat vzduchem do obrovské výšky i dálky. Není to pták. Není to letadlo. Je to přece Pérák!

Alespoň tak praví protektorátní městská legenda, podle které napsal Petr Stančík svůj vlastenecký komiks. Pro rozhlas jej upravil režisér Dimitrij Dudík. Superhrdina vzdorující nacistům potěší všechny milovníky napínavého příběhu, humoru i historie.

Válečný superhrdina

Pérák byl za Protektorátu spatřen po celé Praze. Díky pružinám prý dokázal přeskočit autobus, ale i vltavské údolí. A i když ho nikdo nikdy neviděl, proslavil se bojem proti německým okupantům. Přepadával příslušníky SS. Děsil pochodující oddíly Wermachtu. Svědectví se různí, jedno je však jisté: Němci si to odskáčou.

Jak to s bájným Pérákem opravdu bylo? A jakou spojitost má s templáři? Kde po Praze jsou rozmístěny tajné zbraně nacistů? Komu se upsal Edvard Beneš? Kdo namaloval zvrhlý kubistický obraz? A co je to magické oko? Na všechny otázky odpovídá četba z románu o jediném supermanovi českých dějin: Pérákovi.

Lit.: anonym: Pérák. In Wikipedia (encyklopedické heslo). – Cit.: Pérák je legendární fiktivní český válečný hrdina. Během 2. světové války v období Protektorátu Čechy a Morava respektive po zabrání Čech a Moravy nacistickým Německem se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který bojuje proti Němcům. Tento člověk tehdy dostává jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokáže přeskakovat i ulice, později získává (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokáže přeskočit celé vltavské údolí.

Pérák je popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Tyto oči jsou důvodem, proč je některými lidmi ztotožňován s motýlím mužem (jde o bytost, která se objevovala v Point Pleasant ve americké Virginii a varovala před zřícením mostu). Motýlí muž však létal. Pérák pouze skákal mocnými skoky. Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.

Pérák byl viděn ve všech čtvrtích Prahy. Nejčastěji se vyskytoval na Olšanských hřbitovech, Vyšehradě, v Židovských pecích, Branickém lomu, Karlově náměstí, Košířích a Šárce. Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější.

Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první a asi poslední český superman) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože Pérák s největší pravděpodobností nikdy neexistoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit. Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a měl mít také nějakou omračující tyč.

Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Hellboy, Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

V roce 1946 postava Péráka ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratři v triku Pérák a SS (režie Jiří Trnka, scénář Jiří Brdečka).

V roce 1948 využily postavu Haló noviny v propagandistickém komiksu Pérákovy další osudy.

Reportážní povídku o Pérákovi s názvem Pérový muž vydal Jan Weiss roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.

Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě amatérského komiksu Ondřej Neff v letech 1988 (Pérák – Toho dne byla mlha) a 2001 (Pérák kontra Globeman).

Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge. Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní kapitola vyšla jako součást třetího čísla časopisu KomiksFest! Revue.

Autorská práva na užívání jména Pérák si v roce 2006 zajistil Petr Stančík. Napsal filmový scénář, který by údajně měl být realizován v zahraniční koprodukci. V roce 2008 vyšla kniha s jeho beletrizovanou podobou.