Zvonokosy 1/6 (1967, 1969, 2014)

Přidal: Přemek |

Duben 5, 2006

Gabriel Chevallier. Překlad Jaroslav Zaorálek. Dramatizace a úprava Jiří Horčička. Spolupráce na scénáři Jan Kuneš. Hudební spolupráce Otto Petránek. Dramaturgie ? Zpívají Setleři. Realizace desky Josef Cincibus. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: pan Karel, vypravěč (Karel Höger), Matěj Sedmikvítek, obecní hlídač (Josef Kemr), Inocenc Kulíšek, učitel a obecní tajemník (Josef Gruss), Bartoloměj Pěšinka, starosta (Martin Růžek), Judita Čuprová (Jaroslava Adamová), Ferda Čupr (Rudolf Deyl ml.), básník Nimra (Ladislav Kazda), exministr Duplikát (František Smolík), poslanec Foukal (Fantišek Filipovský), Severýn Calaba, farář (Jaroslav Vojta), slečna Eulálie Čubíková (Vlasta Chramostová), Standa Botička (Ladislav Kazda), matka botičková (Štěpánka Holečková), kapitán Cajdrnoha (Bohumil Švarc), Jarmila Macarátová, hostinská (Ljuba Benešová), Bohdan Macarát, hostinský (Zdeněk Dítě), ministr Luvelák (Čestmír Řanda), kostelník Mikuláš (František Hanus). Dále účinkují Antonín Zíb, Vladimír Leraus, Ivo Gübel, Vladimír Krška, Kamil Blahovec, Oldřich Musil a další.

Natočeno 1967 (6 dílů – 29, 26, 26, 28, 29 a 28 min.).

Pozn.: V roce 1969 vyšlo i na LP Supraphon pro Gramofonový klub (1 LP, 2 68 0401 Y-F, rychlost 16 2/3 ot./min.; cca 150 minut).

Reedice Radioservis 2014 (1 CD MP3).

Lit.: Horák, Jakub: Gabriel Chevallier: Zvonokosy. In web Audiokniha roku, 30. 7. 2014 (recenze). – Cit.: Jedno z nejpopulárnějších děl světové humoristické literatury, Zvonokosy Gabriela Chevalliera, se dočkalo mnoha divadelních, filmových i televizních zpracování. Stranou pochopitelně nezůstali ani čeští rozhlasoví tvůrci, konkrétně Jiří Horčička, který v roce 1966 Chevallierovu předlohu převedl do podoby šestidílné dramatizace. Ta nyní u Radioservisu vychází na třech zvukových discích a posluchačům se tak dostává další klenot ze zlatého rozhlasového fondu.

Zvonokosy

Obal audioknihy hrdě hlásá jména interpretů: Karel Höger, Martin Růžek, Josef Kemr, Jaroslava Adamová, Vlasta Chramostová – právě oni jsou největšími tahouny a zárukou kvality. Jejich herecký výkon je bez pochyb vynikající, je ovšem třeba si uvědomit, že nebýt režijního vedení Jiřího Horčičky, jeho práce s textem a smyslu pro detail, humor a nadsázku, mohli by tito herečtí velikáni jen stěží odvést tak skvělou práci. Český posluchač, narozdíl od divadelního či filmového diváka, často nezná jméno režiséra, ačkoli právě on dává podobu zvukovému dílu. Jméno Jiřího Horčičky – legendy Československého rozhlasu, si bezesporu zaslouží být uvedeno na titulní straně obalu spolu se jménem autora předlohy. Snad se to časem, spolu se zvyšováním povědomí o audioknihách, stane samozřejmostí.

Zvonokosy patří mezi díla, jejichž děj stačí pouze připomenout, neboť bývá poměrně znám. V románu se vše točí kolem veřejného záchodku, jehož zbudování v těsném sousedství kostela rozdělí obyvatelstvo poklidné obce na dva znepřátelené tábory. Událostmi které popisuje dále, dokázal autor humornou formou poukázat na maloměšťáctví a pokrytectví, které je i po desetiletích stále aktuální. Právě trefně napsaná společenská satira zaručila Zvonokosům tak dlouhou životnost a zcela zastínila další Chevallierova díla.

Horčičkovi se podařilo adaptovat tento text v mistrném překladu Jaroslava Zaorálka do dokonalé rozhlasové formy. Ústřední postavou jeho úpravy je vypravěč, který komentuje děj i chování obyvatel Zvonokos, včasnými cenzurními zásahy dbá o mravní výchovu mladších posluchačů a jako účastník celého příběhu často dokonce komunikuje s dalšími figurami a ony s ním. Jde o nezvykle vtipné pojetí, které dává ději úžasný spád. Podobně neotřelá je i hudební složka celé dramatizace – tu bez jediného nástroje obstarává vokální skupina Settleři, ve své době velmi populární. Vše toto zpřístupňuje Zvonokosy i těm, pro něž není původní Chevallierův text dostatečně poutavý.

Za zmínku jistě stojí, že Horčička svůj scénař zrežíroval ještě jednou, v roce 1978. Vznikla tehdy dvanáctidílná stereofonní verze, v níž Karla Högera coby vypravěče zastoupil Václav Postránecký. Tato pozdější nahrávka už není hodnocena tak vysoce jako původní, ale pokud se kdy objeví v nabídce služby Radiotéka.cz, nemuselo by být nezajímavé obě úpravy porovnat.

Nebuďme ovšem přehnaně nároční a poděkujme Radioservisu, že zpřístupnil takto významné rozhlasové dílo dnešnímu audioknižnímu posluchači. Zvonokosy jsou dokonalým příkladem špičkové rozhlasové dramatizace.