Závoje mlhy 1/5 (2009)
Izumi Šikibu. Kapitoly z deníku básnířky. Ze staré japonštiny přeložila a úvodem hovoří Zdenka Švarcová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Aleš Vrzák.
Účinkují Andrea Elsnerová a Martin Finger.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 14. 2. 2010 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 17. – 21. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Lit.: (anonym): Izumi Šikibu: Závoje mlhy. In web ČRo 14. 2. 2010 (anotace). – Cit.: Na začátku 11. století, kdy vrcholí klasické období japonské literatury, vzniká řada literárních deníků, které jsou kombinací autentické zpovědi s literární fabulací a prózu prokládají básněmi. Náplní poetického deníku japonské básnířky Izumi Šikibu je příběh horoucího milostného vztahu. O životě autorky máme sporé informace. Ví se, že pocházela ze staré aristokratické rodiny Óe, jejíž příslušníci vynikali vysokou mírou vzdělanosti a mnozí sami psali. Izumi, narozená patrně roku 978, byla dvorní dámou umělecky založené císařovny Šóši, která básnickou činnost svých dam podporovala a sama se jí účastnila….
(Spisovatelka Murasaki Šikibu napsala kolem roku 1010 do svého deníku toto hodnocení: „Ta, co jí říkáme Izumi Šikibu, je nezkrotná osoba, píše lehce, bez zábran, má velký talent, klade na papír jeden úžasný verš za druhým tak, jak jí splývají ze rtů…jako kdyby ani nemyslela na žádná pravidla.“) Literární odkaz Izumi Šikibu tvoří dvě později dodatečně uspořádané sbírky japonských básní (pětiverší tanka) a autobiografický memoár („deník“ nikki), v němž jedinečným způsobem propojila poezii s prózou. Ještě celá staletí po básnířčině smrti (její stopa se ztrácí někdy po roce 1038), byly její verše zařazovány do prestižních císařských antologií a i dnes, po tisíci letech, je uváděna na předním místě mezi nejlepšími japonskými básníky všech dob. Deník Izumi Šikibu, pokrývající období deseti měsíců, je ohlédnutím za důležitým údobím v autorčině osobním životě. Tehdy začínala její čtyřletá známost s princem Acumičim, nevlastním bratrem zesnulého prince Tametaky, předchozího milence paní Izumi. Ze staré japonštiny dílo přeložila Zdenka Švarcová, která také jednotlivé části stránek na dobrou noc uvádí. V režii Aleše Vrzáka účinkují Andrea Elsnerová a Martin Finger.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku