Paměti babičky Kavalírové 1/13 (1995, 2018)

Přidal: Přemek |

Červen 7, 2006

Cover Antonie Kavalírová. Komentář Josef Jan Frič. Připravil Jaroslav Pour. Režie Petr Adler.

Účinkují Antonie Hegerlíková a Karel Pospíšil.

Natočeno v roce 1995 (1 díl cca 28min.). Vydala Radiotéka, listopad 2018 (MP3, celková délka 5 hod. 49 min.).

Pozn.: Antonie Adlerová se v roce 1821 vdala za sklářského tovaryše Františka Kavalíra, který 15 let poté založil světoznámou sázavskou sklárnu. Antonie mu povila v rozmezí let 1821 až 1847 celkem 12 dětí, z nichž nejznámější je František, odsouzený roku 1851 původně k smrti provazem, a básnířka Anna, choť J. V. Friče.

Pozn. 2: Z nevšedních pamětí Antonie Adlerov. V roce 1821 se vdala za sklářského tovaryše Františka Kavalíra, který 15 let poté založil světoznámou sázavskou sklárnu… První věty se objevily v sešitu Antonie Kavalírové (neboli jak ona mu říkala v Památníku) 7. května roku 1859. Byla to sobota a tak jí dozajista vybyla nějaká ta chvilka času, aby ji vyplnila vzpomínáním a zapisováním. Jak často nad svůj sešit zasedala, to můžeme stěží tušit; vypadá to však, že psala celkem pilně – celou svou minulost vypsala během jednoho roku. Každopádně jí paměť sloužila výtečně? Nejdříve vzpomínala a rozmýšlela se, co je z jejího života hodné zaznamenání. Pouze jednou se během vyprávění vrátila k události, která se stala dříve, protože na ni zapomněla. Jeden z těchto vnuků, Josef Jan Frič, nám o jejím stylu zanechal svědectví: „Svůj památník sepisovala babička snad rok, snad dvě léta pilně den co den. Slýchal jsem o tom nejednou vyprávět. Sedávala v myšlenkách v besídce při řece u sázavského mlýna a psávala pak u stolku v hořejší ,seknici‘ s vyhlídkou na zámek a okolní kopce. Psala hned na ráz bez jedinké chyby.“ (Josef Veselý)