Potopené zrcadlo 1/14 (2006)
Legendy, pověsti a pověry z Bretaně. Překlad Ivana Tomková. Připravil Petr Turek. Hudební spolupráce Tomáš Pergl. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Soukup.
Připravil Český rozhlas v roce 2006 (14 x 12 min.). Premiéra 5. dílu 12. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. Proč jsou na bretaňských vřesovištích velké kameny, 2. Kameny z Plouhineku, 3. Pasáček a motýl, 4. Wilherm Postik a noční pradleny, 5. Kámen spásy, 6. Děvče s rubášem, 7. Duch z majáku, 8. Keris – legenda o potopeném městě Is, 9. Rudý kříž v Kerity, 10. Jak byl vynalezen náprstek, 11. Hřbitov provazníků, 12. Čarodějové z Gueru, 13. Loupežnická louka, 14. Potopené zrcadlo, Dědečkovy dřeváky.
Lit.: (anonym): Potopené zrcadlo. In web ČRo d 8. 5. 2006 (anotace) . – Cit.: V různých vlnách „keltománie“ vyšla u nás řada knih, jejichž původnost a spjatost s pradávným keltským živlem je přinejmenším pochybná. K takovýmto knihám však rozhodně nepatří soubor bretonských legend, pověstí a pověr s názvem Potopené zrcadlo, který vyšel v překladu Ivany Tomkové v roce 2005 péčí nakladatelství Argo.
Jak naznačuje podtitul knihy (Legendy, pověsti a pověry z Bretaně), je to soubor různorodý, živený z dávné keltské mytologie, z křesťanských legend, z rozličných místních mravoučných i žertovných příběhů. Není divu, že řada vyprávění pojednává o smrti, o jejích předzvěstech, znameních, o bloudících duších, o hříchu i pokání – příběhy zaznamenané z vyprávění lidových vypravěčů odrážejí vysoké mravní a náboženské cítění Bretonců, jejich víru v prolínání světa živých a světa mrtvých. Vyprávění čerpá z podivuhodné směsice metafyzických hodnot, vyplývajících z katolictví a z dávnějších keltských zdrojů.
Řada legend novějšího původu obsahuje zmínky o hugenotech, v některých legendách vstupuje do hry i francouzská revoluce a destruktivní síly, které vyvolala. Když přišla koncem 18. století Velká francouzská revoluce, Bretaň se rozštěpila: měšťanstvo ji přivítalo, venkované a aristokracie se proti ní postavili. V silně katolickém bretaňském venkově nebylo radno vztáhnout ruku na faráře. Protirevoluční povstalci, kteří zůstali věrni králi – říkalo se jim šuani – odmítali přijmout neznabožství revolucionářů, pro které neznamenaly nic zástupy bretonských svatých…
Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků…
Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků… Z překladu Ivany Tomkové (Potopené zrcadlo. Legendy, pověsti a pověry z Bretaně – nakl. Argo 2005) připravil Petr Turek.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku