Co nebude v dějepise 1/3 (2011)

Přidal: Martin |

Duben 2, 2011

Bedřich Golombek. Ukázky ze stejnojmenné knihy z roku 1945, v níž se autor vrací k bezprostředním válečným zážitkům. Vybral a připravil Ivan Němec. Režie Hana Mikolášková.

Čte Jiří Vyorálek.

Připravil Český rozhlas Brno v roce 2011. Premiéra 1. části 30. 3. 2001 v cyklu Psáno kurzívou (ČRo 3 Vltava, 10:00-10:15, 3 x 15 min.).

Pozn.: Vysíláno k 50. výročí úmrtí novináře a spisovatele Bedřicha Golombka.

Lit.: (anonym): Bedřich Golombek: Co nebude v dějepise. In web ČRo 30. 3. 2011 (anotace). – Cit.: K 50. výročí úmrtí Bedřicha Golombka, který zemřel v Brně 31. března 1961, vysíláme tři úvahy z jeho knihy Co nebude v dějepise. Značná část Golombkovy spisovatelské aktivity bezprostředně vyplynula z jeho povolání novináře, sem patří vzpomínkové črty psané u příležitosti padesátého výročí rekapitulující část historie Lidových novin (Dnes a zítra) a pak také reportážní svědectví o tom, jak „lidé všedního dne“ prožívali nacistickou okupaci (Co nebude v dějepise).

Bedřich Golombek, novinář, mimo jiné redaktor Lidových novin a Hosta do domu, se proslavil především jako spoluautor knih Třicet let na zlatém severu a Po stopách polárních pokladů, v nichž spolu s Edvardem Valentou dali poutavou literární podobu vzpomínkám, dobrodružným i humorným příhodám a často i cenným etnografickým postřehům českého polárního cestovatele Jana Welzla. Neméně úspěšné byly i následující knihy Ledové povídky a Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, popisující Welzlův pobyt ve vlasti a vznik jeho vzpomínek.

Kniha Bedřicha Golombka Co nebude v dějepise vyšla záhy po skončení 2. světové války – ještě v roce 1945. Autor v úvodu poznamenal: „Byl jsem dlouho na rozpacích, zda mám tuto knihu napsat. Po časovém odstupu bude náš boj s vetřelci vylíčen podle bohatších pramenů mnohem lépe, než jsem to mohl učinit já v této době. Pokusil jsem se vylíčit válku na naší domácí frontě, o které se ví, že byla pro náš národ frontou hlavní. Nezabýval jsem se ani výjimečným hrdinstvím, ani výjimečným mučednictvím. Psal jsem o našich lidech všedního dne.“

Četba na pokračování