Femme fatale 1/7 (2011)

Jiří Kratochvil (*1940), prozaik, esejista, dramatik a publicista, vystudoval filosofickou fakultu Masarykovy university v Brně a krátce působil jako učitel a archivář. Od roku 1964 publikoval povídky, eseje a fejetony v literárních časopisech a spolupracoval s brněnským studiem Československého rozhlasu. Roku 1970 mu měl vyjít knižně soubor povídek Případ s Chatnoirem, ale jeho jméno se ocitlo na listině zakázaných autorů.

V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval jako knihovník, památkář, jeřábník, pomocný dělník, noční hlídač, telefonista, topič… Dvě knížky mu vyšly samizdatem, oficiálně začal publikovat až po roce 1990. Píše romány (Medvědí román, Uprostřed nocí zpěv, Avion, Siamský příběh, Nesmrtelný příběh, Noční tango, Urmedvěd, Truchlivý Bůh, Lehni, bestie!, Lady Carneval, Herec, Slib), povídky (soubory Orfeus z Kénigu, Má lásko, postmoderno, Brněnské povídky), eseje (Vyznání příběhovosti) a fejetony (knižně Brno nostalgické i ironické), rozhlasové i divadelní hry. V současné době pracuje na svém třináctém románu.

Je mistrem, silných témat, důmyslných motivických struktur, jiskrné češtiny a rozverné autorské hravosti, s níž mísí reálné s fantaskním a stupňuje zápletky až do absurdních a groteskních rovin, aniž by však ztrácel střízlivý kontakt s realitou, o které píše. Filosof a literární teoretik Květoslav Chvatík o něm napsal knihu Pán příběhů.

První díl Kratochvilova románu Femme fatale, nazvaný Noční slunce, líčí napínavý a extrémně vyhrocený životní příběh mladé spisovatelky, která se díky své prvotině stala těsně po sametové revoluci první dámou české literatury. Ve druhé části románu nazvané Buben prochází hlavní hrdinka jakýmsi přízračným očistcem, ze kterého sleduje svůj někdejší život, aniž by do něj mohla zasáhnout.