Pěna dní 1/8 (2003)
Boris Vian. Dramatizovaná četba na pokračování. Překlad Svatopluk Horečka.Hudba Petr Mandel. Dramatizace a režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Jiří Ornest, Lukáš Hlavica, Věra Slunéčková, Ivan Řezáč, Dana Černá, Jiří Štěpnička, Anna Suchánková.
Natočeno 2003 (8 x 30 min.). Repríza 1. dílu 7. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Turnovská, Jarmila: Boris Vian: Pěna dní. In web ČRo 14. 10. 2003 (anotace). – Cit.: Román francouzského prozaika, básníka, hudebníka, dramatika a mystifikátora Borise Viana Pěna dní vyšel sice už před více než půl stoletím, ale jeho nevšední příběh plný nespoutané fantazie působí neobyčejně svěže dodnes. Ostatně nesmírně sečtělý Raymond Queneau označil Pěnu dní za “nejpůsobivější román o lásce, jaký kdy byl napsán”.
Nic na tom nemění skutečnost, že Vian se za svého života proslavil spíš svým mystifikačním románem Naplivu na vaše hroby, který vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan, než románem Pěna dní, který přijali čtenáři bez zájmu. Přiblížit posluchačům svět hrdinů Vianova originálního příběhu o lásce se pokusíme v desetidílné dramatizované četbě na pokračování.
V Pěně dní vytvořil Vian originální svět, kde se mísí parodování směšných aspektů dobové módní záliby mládeže v existencialistické filozofii a jejích představitelích (v čele se slavným, fetišisticky uctívaným Jean-Sol Partrem – vzpomeňme slavné přednáškové scény) s temně zlověstným leknínem pučícím v plicích mladé Chloé či s Colinovým nevšedním zaměstnáním spjatým s pěstováním hlavní střelných zbraní. Jeho hrdinové žijí ve vybájeném prostředí, které funguje podle svébytných zákonů: úhoři se tu chytají přímo z vodovodních kohoutků a na Colinově vynálezu zvaném pianocktail (který je replikou Des Esseintesových “chuťových varhan” z Huysmansova románu Naruby) se jazzové skladby proměňují v pozoruhodné drinky! Příběh lze číst jako alegorický milostný román, ve kterém láska přestává být zasněnou hrou a stává se osudovou skutečností, v níž zásadní místo patří smrti. Nevšední příběh je od začátku až do konce provázen humorem v rozpětí od lehké ironie po drtivý sarkasmus a vyniká originalitou jazyka, v němž není místa pro šeď a nudu.
Lit.: Dudík, Dimitrij: Boris Vian: Pěna dní. In web ČRo 3 Vltava, 7. březen 2020 (článek). – Cit.: (…) Román francouzského prozaika, básníka, hudebníka, dramatika a mystifikátora Borise Viana Pěna dní vyšel sice už roku 1947, ale jeho příběh nesený nespoutanou fantazií působí neobyčejně svěže dodnes. Ostatně spisovatel Raymond Queneau označil Pěnu dní za nejpůsobivější román o lásce, jaký kdy byl napsán. A nic na tom nemění skutečnost, že Vian se za svého života proslavil spíš svým mystifikačním románem Naplivu na vaše hroby, který vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan, než románem Pěna dní, který přijali čtenáři bez zájmu.
V Pěně dní vytvořil Vian originální svět, kde se mísí parodování směšných aspektů dobově módní záliby mládeže v existencialistické filozofii a jejích představitelích (v čele se slavným, fetišisticky uctívaným Jean-Sol Partrem – vzpomeňme slavné přednáškové scény…) s temně zlověstným leknínem pučícím v plicích mladé Chloé či s Colinovým nevšedním zaměstnáním spjatým s pěstováním hlavní střelných zbraní…
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Překlad Svatopluk Horečka.
Lit.: Turnovská, Jarmila: Boris Vian: Pěna dní. In web ČRo 14. 10. 2003 (anotace). – Cit.: Román francouzského prozaika, básníka, hudebníka, dramatika a mystifikátora Borise Viana Pěna dní vyšel sice už před více než půl stoletím, ale jeho nevšední příběh plný nespoutané fantazie působí neobyčejně svěže dodnes. Ostatně nesmírně sečtělý Raymond Queneau označil Pěnu dní za „nejpůsobivější román o lásce, jaký kdy byl napsán“.
Nic na tom nemění skutečnost, že Vian se za svého života proslavil spíš svým mystifikačním románem Naplivu na vaše hroby, který vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan, než románem Pěna dní, který přijali čtenáři bez zájmu. Přiblížit posluchačům svět hrdinů Vianova originálního příběhu o lásce se pokusíme v desetidílné dramatizované četbě na pokračování.
V Pěně dní vytvořil Vian originální svět, kde se mísí parodování směšných aspektů dobové módní záliby mládeže v existencialistické filozofii a jejích představitelích (v čele se slavným, fetišisticky uctívaným Jean-Sol Partrem – vzpomeňme slavné přednáškové scény) s temně zlověstným leknínem pučícím v plicích mladé Chloé či s Colinovým nevšedním zaměstnáním spjatým s pěstováním hlavní střelných zbraní. Jeho hrdinové žijí ve vybájeném prostředí, které funguje podle svébytných zákonů: úhoři se tu chytají přímo z vodovodních kohoutků a na Colinově vynálezu zvaném pianocktail (který je replikou Des Esseintesových „chuťových varhan“ z Huysmansova románu Naruby) se jazzové skladby proměňují v pozoruhodné drinky! Příběh lze číst jako alegorický milostný román, ve kterém láska přestává být zasněnou hrou a stává se osudovou skutečností, v níž zásadní místo patří smrti. Nevšední příběh je od začátku až do konce provázen humorem v rozpětí od lehké ironie po drtivý sarkasmus a vyniká originalitou jazyka, v němž není místa pro šeď a nudu.