Stopy za obzor 1/12 (2007)

Přidal: Přemek |

Květen 28, 2007

Pavel Kolmačka.
Četbu na pokračování z románu současného českého spisovatele připravila Klára Lukavská. Účinkuje Miroslav Táborský. Režie Aleš Vrzák (26 min.).

Pozn.: Na jaře roku 2006 vydalo nakladatelství Triáda dlouho očekávanou první prózu Pavla Kolmačky, Stopy za obzor. Autor, do té doby známý svými básnickými sbírkami (Vlál za mnou směšný šos, 1994, a Viděl jsi, že jsi, 1998) a překlady, se v této próze představuje jako skvělý vypravěč i bytostný lyrik.

Román Stopy za obzor náleží k dílům, v nichž nelze přehlédnout prvky autobiografické inspirace. Autor narozený na počátku 60. let představuje v první polovině románu neiluzivním způsobem dětství za doby normalizace, v druhé pak zobrazuje pokus mladé rodiny založit svou existenci v prostoru novodobé vesnice.

Obě poloviny spojuje hlavní postava románu a vypravěč v jedné osobě, Vítek Koblasa. Jeho vnímavost, obrazotvornost a upřímnost otevírají čtenáři velmi osobitý průhled do doby před proměnou společenských poměrů i po ní.

Autor knihy, Pavel Kolmačka, prokázal už ve svých sbírkách jedinečnou schopnost portrétovat, zachytit lidskou povahu i situaci v čase jakoby zastaveném. V jistém smyslu je básnický zejména způsob, jakým jsou v díle vystavěny postavy Vítkových nejbližších. Rodiče, sourozenci, malý syn Vítínek a Vítkova žena Marie zde nevystupují jako symboly jednotlivých rodinných rolí, ale vyvstávají z jednotlivých obrazů ve vší složitosti a křehkosti lidské povahy. Vnímavé a neodsuzující je také vypravěčovo nazírání na postavy zaměstnanců a klientů domova pro mentálně postižené, kde Vítek pracuje, či na členy extrémní křesťanské skupinky.

Román zachycuje se stejnou sensibilitou neutěšené prostředí pražského sídliště i hluboký prostor lesa a venkova.

Četba na pokračování