Barva z vesmíru (2012)

Přidal: Přemek |

Srpen 22, 2012

Howard Phillips Lovecraft. Povídka amerického spisovatele. Překlad Jan Balabán. Připravil a hudbu vybral Petr Turek. Hudební spolupráce Petr Turek a Pavla Schönová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2012. Premiéra 31. 8. 2012 v cyklu Pokračování za pět minut (ČRo 3 Vltava, 112 min.). Repríza 12. 8. 2016 v cyklu Pokračování za pět minut a Americký rok (ČRo 3 Vltava, 112 min.); 1. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 19. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: Turek, Petr: Howard Phillips Lovecraft: Barva z vesmíru. In web ČRo 31. 8. 2012 (anotace). – Cit.: „Všechny mé povídky jsou založeny na základním mýtu, podle něhož byl tento svět kdysi obydlen jinou rasou, která při experimentech s černou magií přišla o svůj domov a byla odtud vyhoštěna, ale žije dál kdesi Venku, vždy připravena převzít Zemi zpět do svého vlastnictví.“ Povídku amerického spisovatele z překladu Jana Balabána připravil a hudbu vybral Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Lukáš Hlavica.

Americký prozaik, esejista a básník Howard Phillips Lovecraft (20. 8. 1890 Providence (Rhode Island) – 15. 3. 1937 tamtéž) je do jisté míry dědicem temného génia E. A. Poea. Jan Zábrana ho nazval „jedním z velmistrů hororu“, pro Josefa Škvoreckého byl Lovecraft „kuriózní staromilec, podivínský excentrik, žijící daleko od řvoucího davu“. „Lovecraft v nás vzbuzuje podezření, že svému Mýtu Ctulhu (líčícímu dějiny démonických předlidských civilizací) skutečně věřil…“ (J. Škvorecký, 1966)

Americký prozaik Stephen King, sám uznávaný autor hororové literatury, o Lovecraftovi píše: „Lovecraft zemřel dřív, než druhá světová válka stačila naplnit mnohé z jeho vizí nepředstavitelných hrůz, ale čtenáři by přesto měli vědět, že to je jeho stín, tak dlouhý a hubený, a jeho oči, tak temné a puritánské, co leží na téměř veškeré významné hororové literatuře, která od té doby byla napsána. Jsou to ty oči, co si pamatuji nejlépe z první Lovecraftovy fotografie, kterou jsem uviděl… oči ze starých podobizen, které stále ještě visí v mnoha domech Nové Anglie, černé oči, které jako by hleděly zároveň ven i dovnitř. Oči, které jsou neustále upřeny právě na vás.“

Lovecraftovi vyšla za života jediná kniha (Stín nad Innsmouthem, 1936) (publikoval časopisecky) a částečného uznání se dočkal až ke konci dvacátých let 20. stol. Sám sebe řadil do kategorie „imaginativních umělců“, jako byl E. A. Poe, W. Blake nebo A. Bierce: „Imaginativní umělec je oddán umění v tom nejhlubším smyslu. Je malířem nálady, který zachycuje prchavé sny a představy, je cestovatel do nikdy nepoznaného světa, který zřídkakdy probleskuje do světa skutečnosti. Málokdo porozumí, co se snaží sdělit, a ti nemnozí, kdo mu i porozumí, protestují, protože tyto obrazy nejsou vždy příjemné. Nepíše kvůli uznání, ale z touhy zachytit scény, které mu vyvstávají před očima.“ Lepší charakteristiku Lovecraftova tvůrčího světa bychom těžko hledali…

A oč v Lovecraftových textech jde konkrétně? Autor k tomu poznamenal: „Všechny mé povídky jsou založeny na základním mýtu, podle něhož byl tento svět kdysi obydlen jinou rasou, která při experimentech s černou magií přišla o svůj domov a byla odtud vyhoštěna, ale žije dál kdesi Venku, vždy připravena převzít Zemi zpět do svého vlastnictví.“