Sen o mém otci 1/10 (2012?)

I když Sidonův vlastní otec zemřel v koncentračním táboře za druhé světové války, na stěně bytu visel jeho portrét – památka a stále živoucí připomínka vzoru, k němuž je třeba se vztahovat. Banální školní i domácí příhody se díky takovému „pohledu“ stávají cestami a příležitostmi k pochopení i přijetí rodových závazků či obecně platných principů.

Příběh Karola Sidona (životopisné údaje)
Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Karol Sidon se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) pracoval jako dělník a kulisák. V letech 1960–1964 studoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Rok externě pracoval v redakci pro mládež v Československém rozhlasu.

Od roku 1965 byl dramaturgem animovaných filmů ve Studiu kreslených a loutkových filmů Jiřího Trnky, poté byl redaktorem časopisu Literární listy (Listy). Od roku 1969 byl zaměstnán jako pomocný dělník v podniku Vodní zdroje, od 1973 jako prodavač tisku u Poštovní novinové služby. Po podpisu Charty 77 byl i z tohoto místa propuštěn a stal se topičem.

V polovině 70. let se začal učit hebrejsky a studoval židovskou tradici a tóru, společně se skupinou přátel vydával čtvrtletní židovský Kalendář. Konvertoval k židovské víře a přijal další jméno Efraim.

V roce 1983 odešel do exilu. Žil v Heidelbergu, kde na Hochschule für jüdische Studien studoval judaistiku. V letech 1990–1992 absolvoval rabínský seminář Ariel na Harry Fischel Institute v Jeruzalémě. V letech 1992–2014 zastával funkci vrchního pražského rabína a od roku 1992 (s výjimkou období mezi červnem 2004 a listopadem 2005) je také vrchním zemským rabínem.