Mezi polednem a půlnocí 1/12 (2001)

Přidal: beatman |

Září 18, 2007

Lubomír Martínek. Připravila Jana Soprová. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2001.

Pozn.: Spisovatel Lubomír Martínek (narozený 9. 5.1954 v Českých Budějovicích) vystudoval strojní průmyslovku a pracoval jako dělník a pomocný projektant v ČKD Kompresory, poté působil jako kulisák v Divadle na Zábradlí (1976 – 1979). Zážitky z tohoto období se inspiroval i pro svou prozaickou prvotinu Představení (Index v Kolíně nad Rýnem). V roce 1979 emigroval do Francie, kde pracoval v dlouhé řadě povolání (konstruktér, řidič, dělník nejrůznějších profesí, tlumočník aj.) a studoval dějiny umění a psychologii. Podnikl množství cest po Evropě i exotických zemích. Zkušenost z exilu a s ní nejúžeji spjaté poznatky a prožitky hledání identity – životní, sociální, jazykové, schopnost či neschopnost zakotvení v určitém prostředí, představují hlavní témata Martínkovy dnes už značně rozsáhlé románové i esejistické literární tvorby.

Ve svém nejnovějším románu Mezi polednem a půlnocí využívá Lubomír Martínek svých vynikajících teoretických a praktických znalostí mořeplavby. Jeho hlavní hrdina Jeroným Fok se na přání místního bosse vydává na své devítimetrové plachetnici Alibě z jižní Afriky do Norska, aby doručil jejich společnému kumpánovi Olafovi záhadný balíček. Krok za krokem sledujeme jeho cestu provázenou zastávkami a setkáními s přáteli i s jen náhodnými známými, jak je Jeroným posbíral za léta takto praktikovaného putování. Jsou mezi nimi lidé rozdílných povah a zkušeností, lidé mnohdy vnitřně rozervaní, poznamenané rozličnými zážitky. Je lhostejné, zda sami skutečně na moře vyplouvají, nebo se pouze pohybují v přístavech a přímořských střediscích. Často jsou to uprchlíci z různých zemí a totalitních režimů. Tím je spolu se způsobem jejich života i s jejich názory zřejmé, že těmto lidem se přes všechny rozdíly společná snaha uchovat si nejen vnitřní svobodu, ale především nezávislost a nečitelnost vnitřní. Jen se nenechat spoutat konvencemi, nestat se krasoduchem. Ovšem ne vždy a ne všem se to úspěšně daří. Nedaří se to ani Jeronýmově norskému příteli Olafovi. Jeroným se tak nechtěně stává svědkem rodinné tragédie.

Četba na pokračování