Lichožrouti navždy 1/10 (2013)

Pavel Šrut a Galina Miklínová. Četba na pokračování. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Hudba Jiří Šlupka Svěrák. Mistr zvuku Radek Veselý. Režie Aleš Vrzák.

Čte Barbora Hrzánová.

Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 23. 12. 2013 (Český rozhlas Vltava, 8:30 h.).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Lichožrouti navždy. In Čtvrtletník Klubu Vltava 4/2013, s. 23 (článek). – Cit.: „Vy všichni, kteří občas marně hledáte ‚tu zatracenou ztracenou‘ ponožku, nejste sami! Jsou nás po světě miliony, a to je jedna z bezpočtu otázek a nevyřešených záhad, jichž je svět plný,“ říkají Pavel Šrut a Galina Miklínová v komentáři ke třetímu, závěrečnému dílu své „ponožkožroutí ságy“ Lichožrouti navždy.

Lichožrouti navždy

Lichožrouti, tedy tvorové, jež vidí jen pár vyvolených, kteří se živí ponožkami, a i jejich tělo vypadá, jako by se z ponožek skládalo, jsou i v této knize hrdinové příběhu plného záhad, tajemství a především napětí. Děj tepe rychlostí, jež bývá vlastní detektivním thrillerům, uchopí vás a nepustí až do konce.

Avšak nemějte obavy, o pointu vás nepřipravíme. Autorské dvojici spisovatele a výtvarnice se podařilo do světa lichožroutů dokonale proniknout, a tak díky tomu jsme mohli zpočátku sledovat spletité cesty Hihlíka, Tulamora seniora neboli Padreho alias Velkého šéfa, Ramsese, Pepy Padráta, škrtiče Čanga, Kudly Dederona, Vasila a dalších. Z Prahy jsme se ve druhém díle přenesli do Afriky, kam Hihlík odjel hledat své ztracené rodiče. V díle třetím se lichožrout Hihlík se svým bratránkem Ramíkem spolu s novými africkými kamarády Kawou a Bumkou vracejí domů poté, co Hihlíkovy rodiče šťastně našli. Nikdo z nich ovšem netuší, že spolu s nimi cestoval i divoký Kojot Kudla Dederon. Situace nabírá nečekaných obrátek. V kojotím doupěti se rozhoří boj o moc nad městem. A v této džungli čelí naši hrdinové mnohem většímu nebezpečí než dosud…

Město totiž zasáhne hrůza nečekaných rozměrů – kdosi ničí veškeré zásoby ponožek. Po příčině ponožkové smršti pátrají policisté, lichožrutologové profesor Kadeřábek s Jasmínou Miklíkovou i Hihlík se svými kamarády. Samozřejmě i média. Noviny se předháněly v bitvě o nejkřiklavější titulek: Ponožkový masakr! Vrátil se duch Jacka Rozparovače? Prokletí Domu ponožek.

Podobně jako druhý díl, má i tento závěrečný „kosmopolitní rozměr“. Do příběhu po africkém prostředí tentokrát zasahují temné síly pocházející až z daleké Číny. Exotická inspirace se tu propojuje s autorovu typickou jazykovou hravostí, mimo jiné v podobě jmen nových postav: vystupují tu nelítostný velkovýrobce čínských ponožek Jen-stin, kmenový vůdce zvláštního druhu lichožroutů Tai-fun či Jen-stinova oběť a spolehlivý vykonavatel magnátovy vůle Li-chan. Na scénu se dostávají nové postavy jako například tajemná, krásná Fata nebo lichozřoutí „detektivka“ Tonka, která má heslo „Dva lichožrouti jsou více než jeden a pět jich zmůže víc než čtyři“ a kterou baví dvojité stopování: Tonka tajně stopovala detektiva Varase, který netušil, že je stopován, protože zrovna stopoval nějakého zločince, a ten zločinec pochopitelně taky nevěděl, že ho stopuje detektiv, natožpak lichožroutka, která stopovala oba. I Tonka má občas co dělat, aby unikla svým pronásledovatelům, protože ti jsou si jisti, že Tahle fuska nám neuteče.

Jeden z ústředních motivů obstará opět i lichožroutologie sama. Snad zase jen geniální básník může vybudovat zápletku na takovém paradoxu.  Mírumilovné a pokorné vědecké dílo profesora Kadeřábka Život lichožroutů nabývá hodnoty kamene mudrců pro vyznavače světovládných ambicí Jen-stina.  Že by však věda o lichožroutech ukrývala byť jen stín smrtonosného poznání, se naštěstí ukazuje jako představa lichá, a tak – a to je jediné, co našim posluchačům prozradíme – vyhrává nikoli moc, nenávist a zmar, nýbrž vtip, přátelství a naděje.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)