Španělské pohádky 1/14 (2007)

Přidal: Přemek |

Únor 20, 2008

Pohádky z Iberského poloostrova. Překlad a úprava Václav Cibula. Připravila a režii má Markéta Jahodová.

Účinkují Daniela Kolářová a Josef Somr.

Natočeno 2007 (14 x 15min.). Premiéra 7. dílu 8. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. dílu 29. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Pán a blázen. O napravení zlostné ženy. Premiéra 2. 3. 2008 – 2. Kdo je šťastnější. Sázka paní Štěstěny. – 3. Zázračná flétna. – 4. Tajemství. Neposlušná manželka. – 5. Tři dary. – 6. Jak se tři bratři tahali o přikrývku. – 7. Žabí panenka. – 8. O nespokojené Franciskitě. O ženě, která nechtěla jíst se svým mužem. – 9. Zlatý kočár. O hloupém muži. – 10. Tři karafiáty. – 11. O myších, kterým chutnalo železo. O zázračném rouchu. – 12. Pasačka a vlk. – 13. Dvakrátjed a princezna. – 14. Lékař a smrt. Zázračné hory ostrova Mallorky.

Lit.: anonym: Španělské pohádky. In web ČRo, březen 2008 (článek). – Cit.: Málokterá evropská země má tak bohaté, pestré a košaté lidové slovesné umění jako Španělsko. Řada velkých španělských dramatiků, prozaiků a básníků čerpala látku z lidových eposů, pověstí, rčení a přísloví, ba i pohádek. A přitom první sbírka opravdu původních lidových španělských pohádek vyšla až r. 1859. Nejvýznamnější soubor španělských pohádek vyšel v letech 1923-26. Tyto záznamy jsou prosté, jednoduché, někdy až strohé, ale právě v tom tkví jejich hodnota.

Španělské pohádky mají několik zvláštních rysů, které je odlišují např. od pohádek středoevropských. Především tyto příběhy ovlivnila přítomnost Maurů (jak se tehdy říkalo Arabům), kteří počátkem 8. stol. pronikli na Iberský poloostrov a zanedlouho jej skoro celý obsadili. Jejich nadvláda skončila až r. 1492 pádem Granady, jež byla sídle posledního maurského krále na území dnešního Španělska. Mauři během dlouhých staletí výrazně ovlivnili vzdělanost na poloostrově i celý vývoj jeho obyvatelstva.
Spolu se svou tehdy vysokou hospodářskou, technickou i kulturní úrovní přinesli na Iberský poloostrov i své vypravěčské umění, svou poezii, své pohádky a příběhy. Mnohé maurské pohádky byly přitom přebírány ze starších perských podání, a perské příběhy zase vycházely z ještě starších indických sbírek. Mnohé motivy těchto příběhů se pak staly součástí španělsky vyprávěných pohádek. Dalším zdrojem, z něhož španělské pohádky čerpaly, se pak v 16. a 17. stol., v době španělských zámořských objevů a výbojů, staly indiánské pohádky národů Latinské Ameriky.

Ve španělských pohádkách se často objevují hádanky, vypravěči měli v oblibě krátké, anekdotické příběhy, někdy šlo spíš o šprýmy než o pohádky. Romanista a spisovatel Václav Cibula vydal své převyprávění více než čtyřiceti španělských pohádek r. 1984. Podařilo se mu zachytit zvláštní typické motivy těchto příběhů stejně jako strohost a jadrnost dialogů, jejich poezii, moudrost i humor. Čerpal přitom ze všech oblastí Iberského poloostrova: v jeho převyprávění najdeme pohádky z Aragonu i z Murcie, z Andalusie i Extremadury, z Leónu, ze Staré i Nové Kastilie. V. Cibula čerpal ze španělských, německých a francouzských zdrojů.

Četba na pokračování