Očekávám vandaly a svatého ducha (2008)
Léon Bloy. Eseje francouzského spisovatele z let 1900 – 1916. Překlad Věra Dvořáková. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2008. Premiéra 18. 12. 2008 (15 min.). Repríza 25. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.
Lit.: Turek, Petr: Léon Bloy: Eseje. In web ČRo 3 Vltava, 23. říjen 2017 (článek). – Cit.: Moudrost měšťáka, Století mršin, Očekávám vandaly a svatého ducha, Lid boží ve 20. století, Umění – životodárná a svatá věc! Pět esejů francouzského spisovatele, který zemřel před sto lety (3. listopadu 1917) on-line k poslechu vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Léon Bloy je chrlič katedrály, který vrhá vody nebes na dobré i na zlé. Takto charakterizoval literární kritik Barbey d’Aurevilly autora románu Chudá žena.
Francouzský prozaik Léon Bloy (1846–1917) byl proslulým pamfletistou a kritikem soudobé společnosti, napsal řadu knih deníkových zápisků, psal povídky, je autorem dvou románů. Svými knihami, názorovou nesmiřitelností a myšlenkovou hloubkou ovlivnil řadu osobností, u nás především staroříšského vydavatele a překladatele Josefa Floriana.
Léona Bloye poznáme hned od prvních řádek: jeho osobitý, vášnivý styl, bohatý slovník, myšlenky provokativní i hluboké. Je vůbec třeba poznamenávat, že vášnivě opovrhoval světem měšťáků?
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku