Přichází doba vytřeštěných očí (2016)

Přidal: Premek |

Červen 26, 2016

Alexandr Mitrofanov. Komentář. V ČR uslyšíme volání po odchodu do národní pýchy, ale málo platné, i kdyby to zastánci podobného vývoje horlivě popírali, půjde objektivně o příklon ke Kremlu.

Natočeno 2016. Premiéra 24. 6. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a komentáře. K poslechu zde.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Přichází doba vytřeštěných očí. In web ČRo Plus, 24. 6. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro mě začal den krátce po sedmé hodině zapnutím televize BBC. V grafice sdělovala, že Velká Británie se rozhodla odejít z Evropské unie.

Ze studia vyvolal moderátor reportérku na ulici před budovou Bank of England. Buď hodně dlouho, anebo spíše nikdy jsem neviděl, jak ekonomické redaktorce při hlášení nejnovějších zpráv lezou oči z důlků. Vyprávěla totiž o katastrofálním pádu libry a o dopadech, které bude mít na britské občany.

Celkově to působilo dojmem, že leckomu v Británii začalo docházet, co vlastně provedli občané v referendu, až ve chvíli, kdy se naplnily první prognózy, v co pravděpodobně vyústí odpověď Leave, čili opustit EU.

O pár minut dříve totiž na kanálu ITV Nigel Farage, jeden z lídrů hnutí za odchod Británie z EU, bez mrknutí označil hlavní argument svých lidí, a sice že mimo EU ušetří Británie obrovské množství peněz, za „chybu“.

Velké rozčílení moderátorky, která mu vmetla, že na základě této informace volilo přes 17 miliónů lidí, přešel profesionálním politickým úšklebkem a slovní eskamotáží. Dokonáno již bylo a účel světil prostředky.

Ve společném prohlášení pak lídři orgánů EU upozornili Brity, že mají vypadnout co nejdříve, byť s dodržením všech pravidel tranzitu, a že žádné repete nebude. Co jste si navařili, to taky snězte. Bylo by dobře, kdyby u tohoto stanoviska tito lídři vydrželi.

Národní pýcha a příklon ke Kremlu

Na hrubý pytel patří hrubá záplata a konec hrůzy je lepší než hrůza bez konce, která by mohla nastat, kdyby začaly tahanice, že to Britové tak nemysleli, a že možná by šla najít nějaká forma členství a zároveň nečlenství. Nejhorší opravdu je, když se psovi usekává ocas po kouscích.

Ale Britové si svou cestu vybrali. Tím spustili v ostatních zemích EU oslavy, kterých se účastní lidé s totožným názorem: Unie v této podobě má padnout, a když to nepůjde, pak by z ní měla odejít jeho/její země. Ozvali se politici ze známé party, kterou spojuje odpor k Evropské unii a loajalita, v některých případech i finanční provázanost na Putinovo Rusko.

Můžeme očekávat tlak na národní referenda o vystoupení z Evropské unie, kde se bude pravděpodobně argumentovat podobně čistě jako v kampani, která předcházela tomu britskému.

Ještě jeden detail je pro tento případ užitečné si poznamenat: nejdéle budou žít v Británii mimo EU dnešní mladí lidé. Jejich značně nadpoloviční většina byla pro setrvání v rámci evropské integrace, ale přehlasovali je ti, kteří z tohoto světa odejdou buď brzy, anebo rozhodně dříve než současní mladí, kterým nový osud nadělili.

O možnosti, že i v České republice v případě brexitu zesílí tlaky na referendum o odchodu z EU, hovořil koncem letošního února na setkání s novináři premiér Bohuslav Sobotka. Teď tento vývoj nejspíše doopravdy přijde. Uslyšíme volání po odchodu do národní pýchy, ale málo platné, i kdyby to zastánci podobného vývoje horlivě popírali, půjde objektivně o příklon ke Kremlu.

Ale obávám se, že přicházejí léta, kdy vytřeštěné oči mohou zastínit rozum.

Eseje, fejetony, přednášky